Obsah
ROK 1948
Životopis kronikářův
Pisatel této kroniky, řídící učitel Oldřich Šulc, narodil se na Zlínsku v Bohuslavicích 13. srpna 1891. Pochází z rodiny učitelské. Po vychození měšťanské školy v Příboře studovala učitelském ústavě v témže městě. Když vystudoval, pro nadbytek učitelstva v té době začal vyučovati až na zimní pobočce trojtřídní školy ve svém rodišti v Bohuslavicích. Během dvou let měl příležitost vyučovati všechny školní roky, dvě až tři oddělení. Rád na tyto dva roky vzpomíná. Měl kol 50 žáků, dosti nadaných se zvláštními schopnostmi pro počty a zpěv.
Po dvouletém působení ve svém rodišti dostal se na školu, jež dle slov tehdejšího o.š.inspektora Leonarda Hrázděry byla raritou, jakých nebylo mnoho v celém Rakousku.
Pětitřídka se sedmi pobočkami. Učitelé vesměs mladí, poctiví a pilní, pěstovali velmi hudbu a utvořili ze sebe 12členný orchestr, jejž často poslouchal se zálibou zemský školní inspektor Eduard Ouředníček, často Hluk navštěvovavší.
Po první světové válce byl v Hluku založen Sokol,jemuž věnoval všechen svůj volný čas, jsa jedním z jeho zakladatelů, pak postupně jednatelem i pokladníkem, jak zájem spolku vyžadoval.
V téže době z vnitřních popudů vystoupil z církve a zakusil proto v obci, jíž věnoval všechny své síly, mnoho nepříjemností ze stran kněží. Velkého zadostiučinění se mu dostalo při odchodu z Hluku po 18letém působení, kdy ze strany občanstva a hlavně od lidovců bylo mu nad postupem několika nezodpovědných činitelů vysloveno politování a tlumočen byl dík veškerého občanstva z práci,vykonanou ve škole i v Sokole. Žáci i občané hlučtí se dosud ke svému bývalému učiteli rádi a často hlásí.
R. 1931 byl jmenován řídícím učitelem v Popovicích. Neznámý v hospodě a kostele věnoval se škole a zastává kromě svého úřadu funkci obecního knihovníka, kronikáře a důvěrníka dobročinných spolků.
Řídící učitel Oldřich Šulc se svými žáky v Popovicích, rok 1938
Miluje svou rodinu, hru na housle a knihy. Za druhé světové války měl svůj podíl v partyzánské činnosti své obce, o níž tvrdí, že jsou tam lidé dobří a slušní.
V roce 1947 přesto, že dosud se nikdy neúčastnil politiky, jíž nemiloval, vstoupil do strany KSČ, projevuje tím svůj postoj a zároveň dík sovětskému Rusku, jež nás vyprostilo ze spárů německých.
Poloha
Obec Popovice rozkládá se asi na 17 1/2 stupni východní zeměpisné šířky a je rozložena na svahu od východu k západu, dolní část obce pod kopcem k jihu. Výškový rozdíl od dolní části obce k nejvyšší jest od 254m nadmořské výšky do 306m, t.j. 50m. Nejvyšší pozemky jsou ve výši 327m.
Politicky náleží obec k okresu Uherské Hradiště, kde jsou i naše úřady finanční i soudní.
Nejbližší obcí jest Podolí, jižně od Popovic.Severně rozkládá se Javorovec, přímo na východ jsou Hradčovice, na západ Derfle. Nejbližší města jsou Uherské Hradiště a Uherský Brod.
Dopravní spojení drahou jest do obou měst vyhovující. Použití jest možno i státního autobusu z Podolí oběma směry. Dělnictvo používá i soukromých autobusů, hlavně do Zlína.
Popis katastru
Celková katastrální výměra obce činí 858ha 23a. Z toho připadá na různé druhy půdy dle následujícího přehledu:
Orná půda 509.92 ha
Lesy 105.54 ha
Louky 84.75 ha
Pastviny 72.16 ha
Vodní plochy 22.92 ha
Neplodná půda 11.71 ha
Zatavená plocha 11.58 ha
Zahrasy 11.28 ha
Sady 7.74 ha
Vinice 1.25 ha
Hranice katastru naší obce jsou přirozené i umělé. Přirozenou hranici tvoří na menším úseku severní hranice potůček Olšovec, na větší části jižní hranice řeka Olšava. Tvar katastru je zhruba krátký kosodélník s větším výřezem na severní hranici. Obec jest umístěna v jihozápadní části katastru, její lesy jsou Bukovina na severní straně a Petrůvky, Lipské a Chrastě na západě. Jižní část katastru leží již v nížině pod kopcem, projíždí jím dráha a obtéká Olšava.
Půdní poměry jsou nestejné a střídá se lehčí sprašná půda s těžší jílovitou, takže bonita půdy kolísá mezi 2 až 7. Pěstují se zde obvyklé druhy plodin, t.j. všechny druhy obilnin, pícniny, brambory, řepa, méně rostliny olejnaté. Konopí a len se téměř již nevyskytují.
Zvířena zdejší nevykazuje zvláštností. Obvyklé druhy dobytka až na ovce, z lesní zvěře zastupují pozornosti bažanti, sem tam ulovena jest liška a jako vzácnosti i jezevec.
Podnebí naší obce vykazuje převahu severního větru a jest zdravotně příznivé.
Vzhled obce
Obec položena na svahu kopce, jest dobře viditelná od jihozápadu, dominuje jí škola a nad ní kostel v dolní části obce, uprostřed návsi.
Domů jest 277. Domy na návsi jsou většinou již městského typu, poněvadž v obci jest mnoho zedníků a fasádníků. Venkovského rázu jim dodávají jen průjezdní vysoká vrata. Hospodářské budovy jsou většinou umístněny vzadu za obytným stavením a ani tam, kde jsou více vpřed, již hnojůvka není bez užitku vypouštěna na náves jako před 20 lety. Význačnějších budov až na opravenou školu, moderně stavený kostel a několik pěkně upravených selských stavení tu není.
Celkový vzhled obce jest čistý a příznivý na první pohled a stále se zvelebuje.
Jména částí obec:
Havale, Klince, Za branků, Na díloch, Javorovská, Záhumní, Podčupy, Mezimostí.
Nejsou tak četná jako jména polních tratí:
Petrůvky,Padělky, Kříby, Malé louky, Velké louky, Kopečky, Zážlebí, Stará hora, Havale, Nad a Podvinohrady, Úzké, Široké, Jamné., Lipské, Kučovanky, Milonické, Hlavinky, Klince, Sedlcké, Nivy, Díly, Nadrybničí, Bukovina a Kobylec.
Obyvatelstvo
Obyvatelstvo obce Popovic čítá 1136 duší. Všichni jsou národnosti české, skoro všichni náboženství římsko katolického. Politické rozvrstvení dělí je na čsl. stranu lidovou a komunistickou. Příslušníků jiných dnes až na mizivé výjimky. Zaměstnáním obyvatel je ponejvíce zemědělství, jímž se částečně živí druhá početná složka, dělnictvo tovární, stavební a živnostníci.Není zde skoro úředníků, učitelé jsou čtyři a jeden kněz.Vymizel stav obecních chudých.
Ze starých zvyků lidových uchovaly se: babkování, pucování bot na Nový rok a o svatbách, chození dětí s "májků" na Velikonoce, šlahačka, holení mužů při svatbách ženami, podávání bot a umývání chlapců na Štěpána.
Místní slovácké nářečí nemá mnoho zvláštností a jedině záměna l za u "byu" místo "byl" odlišuje od spisovné mluvy.
Zdejší lid strojí se buďto "po kunovsku" nebo "po mařatsku". Starší udržují krok kunovský, mladší mají v oblibě mařatský. Celkově možno pozorovati odklon od kroje slováckého k městskému.
Majetkové poměry jsou v rodinách různé dle množství půdy a dle počtu a stáří dětí. Větší sedláci se živí slušně, stejně ti měnší zemědělci, které mají dospělejší děti v továrnách s možností výdělku, ne snad vysokého,ale pravidelného. Kde je více dětí dosud mladých, je situace méně příznivá.
Z významných osobností jsou tu:
mezi staršími Potomák Štěpán, povoláním pekař, jinak znalec našeho kroje, široko daleko známý výrobou ozdob ke krojům, věnců, výšivky a součástky krojů.
Znalostmi v chorobách a léčení dobytka, jakož i v ovocnářství vyniká František Šilhavík, zasloužilý straník KSČ.
Mezi mladými dobrý zvuk má jméno studujícího Josefa Štěrby. Velmi čestně umístnil se v hudebních závodech středoškoláků, jest vedoucím SČM a velmi dobrý nacvičovatel zpěváckého kroužku.
Nejstarší osobou jest babička Vlachynská Anna, dnes 84 letá.
Správa obce
Správu obce vedl MNV v tomto složení:
Májíček Jiří, předseda
Kaluža František, místopředseda
Potomák Antonín, předseda finanční komise
Glac Josef, učitel, kulturní referent
Vlčnovský Jan
Žák František
Junaštík Alois
Tichoň Antonín
Bureš Antonín
Vlachynský Ludvík
Kryštof Jaroslav
Švec František
Křapa Josef
Potomák Antonín
Paška Florián
Macháček Jaroslav
Vlachynský František
Stašek Jan
Havlíček Antonín
Obec vlastní pozemky, budovu radnice, budovu školní a kino. Z pozemků jest 62 ha lesa, zv. Bukovin, jenž obci umožňuje svým výnosem snadnější a lepší finanční hospodaření proti jiným obcím. Obec nečinila výpujčky jako v minulém roku a díky příjmům z obecních pozemků rozpočty skončily tak, jak u řádné obce skončiti mají, totiž bez schodků.
V politickém životě obce uplatňovaly se hlavně 2 strany: Čsl. strana lidová a KSČ. Do leva směřující politický vývoj zatlačil do pozadí stranu lidovou, jež hrála dosud vedoucí roli v obci a k moci přivedl znovu a trvale komunistickou, jež získala většinu voličů. Poměr hlasů 696:28 mluvil zřetelně pro změnu vedení obce.
Hospodářství
Zemědělský život naší obce nejlépe vyjadřují čísla:
celková výměra pozemků do: počet zemědělců
1/2 ha 41
1 ha 49
2 ha 78
5 ha 91
10 ha 20
20 ha 2
Stav hospodářských zvířat:
koně 64
hovězí dobytek 367
vepřový dobytek 562
kozy 193
slepice 1735
husy 20
kachny 7
Je-li orná půda a dobytek základem zemědělství, jest počet traktorů měřítkem hospodářské vyspělosti obce a na tomto úseku má obec ještě co doháněti. V obci je 1 družstevní a 2 soukromé traktory. Další zvýšení tohoto malého počtu záleží na okolnostech, ale jest zcela jistě očekáváno.
O zcelování pozemků nebylo zde dosud dosti zájmu a názory na ně se silně křižují.
Největším živnostenským podnikem jest zde dosud stolařský závod p. Jana Dědka, zaměstnávající 17 dělníků.
Spolky jsou zastoupeny Sportovním klubem, hasiči , SČM a divadelním spolkem.
Úřady a ústavy
Školy proti loňskému roku po zániku lidové školy zemědělské omezeny jsou na trojtřídní národní školu. Stav učitelstva se nezměnil..
Peněžním naším ústavem jest místní spořitelní a záložní spolek, slušně prospívající.
Koncem roku z podnětu KSČ a z potřeby vymaniti dorůstající mládež z ovzduší hostinců byla provedena přestavba dolní budovy školní na kulturní dům. Má sloužiti potřebám kina, k přednáškám, slavnostem, později i jako divadelní sál. Přestavba budovy provedena byla pomocí brigád na nákladem 82 000 Kčs, jež byl uhrazen KSČ ze zisku pořádaných dvou slavností. 102 lidé pracovali 1300 hodin brigády.
Kulturní dům - kino, bývalá dolní budova školní
Dobře potřebám zvýšení duševní úrovně lidu slouží veřejná obecní knihovna, čítající koncem roku 798 svazků. Během roku bylo koupeno 41 svazků, půjčeno 902 svazků, vybráno půjčovného 451 Kčs. Na nákup a vazbu vydáno celkem 3991,20 Kčs, za jiné 259,50 Kčs.
Zdravotnictví
Zdravotní poměry v obci jsou příznivé.
Časté severní větry provanou a odstraní prach, kouř i zápach aut, takže ovzduší bývá většinou čisté. 22 porodů a jen 4 úmrtí během roku mluví příznivou řečí o vzrůstu obyvatelstva. Záchrannou službu obstarává ČK z Uherského Hradiště, menší úrazy ošetřují místní samaritáni.
Čeho by naše obec potřebovala velmi naléhavě, jest rozšíření vodovodní sítě, neboť počet studní neodpovídá spotřebě vody. Stejně špatně na tom jsou děti s hřištěm, jehož dosud postrádáme a není naděje na získání pro nevhodnost terénu.
Počasí a úroda
Počasí v roce 1948 jako roku předchozího vyznačovalo se nedostatkem vláhy a jen vždy v poslední chvíli dostavivší se deštíky udržely nám úrodu, ohrožovanou nosatcem řepným a jinými škůdci. Úroda byla průměrná.
Politické události
Politické události vnitřní svým únorovým vyvrcholením mely v naší obci vliv pouze na složení MNV a nově utvořeného místního akčního výboru NF. Politický převrat vnitrostátní byl u KSČ přijat jako samozřejmý, u strany lidové, konzervativně založené, se zklamáním a pocitem nedůvěry, způsobené nejistotou o tom, jak si bude nová vláda počínati jednak v náboženských záležitostech, jednak v záležitosti soukromého vlastnictví. V prvním bodu došlo u příslušníků strany lidové k brzkému uklidnění, v druhém vyčkávají dalšího vývinu věcí.
Jinak všichni stejně pilně pracují, těšíce se, že příští léta přinesou snad očekávané zlepšení mezinárodní a tím i ulevení naší hospodářské situace.
Prohlédnuto a schváleno letopisnou komisí.