Obsah

ROK 1962

I.

Místní národní výbor

Složení a činnost

V roce 1962 měl MNV v Popovicích 22 poslanců, z toho 5 žen, 10 dělníků, 3 členy JZD, 6 příslušníků z řad inteligence, 3 poslance z ostatních povolání.
 

 

 Rada MNV
 Jméno
 Rok nar.
 Povolání 
 Politická příslušnost
 Předseda
 Jan Miklenda
 1921
 stát. zaměstnanec
 KSČ
 Náměstek
 Fr. Kaňovský
 1914
 traktorista JZD
 ČSL
 Tajemník
 Václav Vrága
 1925
 zaměstnanec MNV
 KSČ
 Členové  rady
 Josef Křapa
 1904
 dělník
 KSČ
 X
 St. Habarta
 1923
 dělník
 bez
X
 Ant. Slunečko
 1932
 dělník
 bez
X
 Jiří Juřica
 1916
 stát. zaměstnanec
 KSČ
X
 Anna Knotová
 1921
 členka JZD
 bez

 

Rada i plénum MNV se zabývaly zabezpečováním a organizováním úkolů MNV na všech úsecích hospodářské, kulturní a ostatní společenské činnosti, usměrňováním a koordinováním činnosti jednotlivých komisí a řešením místních problémů, týkajících se především zemědělské a družstevní výroby.

Komise zemědělská

Komise zemědělská měla 8 členů a 4 aktivisty. Sešla se celkem dvanáctkrát.. Řešila zemědělské otázky na úseku JZD a jednotlivě hospodařících rolníků. Zabývala se především rozpisem dodávkových úkolů vypracováním plánů polních prací a žňových plánů. Chyběla jí operativnost, ale přesto obětavostí několika členů své úkoly splnila. Předsedou komise byl František Kaňovský, traktorista JZD, politicky organizován v KSČ.

Komise finanční

Komise finanční měla celkem devět schůzí. Zabývala se sestavováním a plněním plánu příjmů a výdajů, inkasem, daní a místních poplatků, projednávala žádosti o odpisy vyměřených daní. V celku nebyla činnost této komise uspokojivá, neboť její členové se nescházeli pravidelně a málo se zabývali finanční otázkou JZD. Komise finanční měla 7 členů a 3 aktivisty. Jejím předsedou byl Antonín Slunečko, dělník, bez politické příslušnosti.

Komise plánovací

Osmičlenná komise plánovací byla ustavena z předsedů všech komisí a členů rady MNV. Měla celkem 13 schůzí, jejichž náplň odpovídala pracovnímu plánu. Řešila otázky plánování, plnění plánu MNV a JZD, výstavbu mateřské školy a objektů JZD. Spolu se zemědělskou komisí zabývala se také plněním státního nákupu JZD. Celkem je možno hodnotit její práci kladně i přes některé zásadní nedostatky. Předsedou komise byl Josef Křapa, dělník - tesař, politicky organizován v KSČ.

Komise sociálně zdravotní

Komise sociální a zdravotní měla celkem pět členů a pět aktivistů. Sešla se celkem jedenáctkrát. Hlavní náplní její práce byly otázky zdravotní a hygieny jak v obci, tak v JZD. Ve svých pracovních schůzích řešila otázky sociálního zařízení v mateřské škole a v JZD. Členové komise prováděli hygienické průzkumy v místní Jednotě a projednávali vyplácení jednorázových výpomocí důchodcům. Předsedkyní komise sociálně zdravotní byla Marie Malinová, prodavačka, bez politické příslušnosti.

Komise školská a kulturní

Kulturně školská komise měla 6 členů a 5 aktivistů. Scházela se společně s osvětovou besedou za spoluúčasti předsedů masových složek. Zabývala se veškerým kulturním děním v obci a s osvětovou besedou zajišťovala všechny kulturní a společenské akce, přednášky a besedy. Pod její záštitou bylo uskutečněno v roce 1962 25 přednášek a besed, 20 ostatních kulturních a společenských akcí, z toho 1 výstava ovoce. Komise kulturně školská zabývala se také propagací, názornou agitací a aktivistickou propagandou. Svoji práci řídila dle pololetních plánů. V celku lze její práci hodnotit kladně, ačkoliv by dokázala mnohem více, kdyby se do kulturně osvětové práce zapojili aktivně všichni členové. Předsedou komise školské a kulturní byl St. Habarta, dělník, bez politické příslušnosti.

Komise výstavby

Komise výstavby byla složena z deseti členů a čtyř aktivistů. Ve svých šestnácti schůzích zabývala se výstavbou a plánováním JZD i celé obce. Členové této komise scházeli se dobře a řešili dané úkoly odpovědně. Předsedou komise výstavby byl Jiří Juřica, státní zaměstnanec, politicky organizován v KSČ.

Komise pro ochranu veřejného pořádku

Komise pro ochranu veřejného pořádku prováděla různá opatření po stránce bezpečnostní jak na úseku zemědělském, tak i všeobecném. Spolupracovala s OS - BV i s PS - VB, hlavně na úseku prevence a trestné činnosti. Tuto prevenci prováděli členové komise zejména u silničního provozu, ve výchově mládeže, v požární bezpečnosti. Komise projednávala též různé přestupky a provinění občanů. Ke své práci přistupovala odpovědně a vykonávala ji celkem dobře. Předsedou této komise byl Jan Tichoň, dělník, politicky organizován v KSČ.

Komise pracovních sil

Tato komise byla ustanovena až v pozdější době, aby zajišťovala nábory školní mládeže do zemědělství a regulování pracovních sil v obci. Svěřené úkoly však neplnila tak, jak to nutnost vyžadovala. Komise pracovních sil měla 6 členů, 4 aktivisty a jejím předsedou byl Jan Miklenda, státní zaměstnanec, politicky organizován v KSČ.

Mléčná komise

Mléčná komise začala prakticky pracovat až od listopadu 1962. Scházela se vždy třetí den po ukončení měsíční dekády. Prozatímně zajišťovala opatření směřující k zlepšení organizace práce a ke zvýšení výroby a výkupu mléka. Funkci předsedy mléčné komise vykonával Václav Vrága, tajemník MNV.

Rozpočet obce

Příjmy:


Rozpočtová situace v plnění plánovaných příjmů MNV jevila se v roce 1962 takto:
 

 

 Pořadové číslo
 Název
 plán v Kčs
 Skutečnost v Kčs
 1
 Daň domovní
 30.500,-
 35.149,-
 2
 Daň zemědělská
 180.000,-
 172.808,-
 3
 Daň z příjmu obyv.
 1.000,-
 832,-
 4
 Správní poplatky
 6.500,-
 6.490,-
 5
 Zemědělství
 1.000,-
 1.525,-
 6
 Kino
 24.000,-
 17.858,-
 7
 Ostatní příjmy kultury a školství
 300,-
 0,-
 8
 Vnitřní správa
 1.000,-
 1.481,-
 9
 Příjmy z neplánovaných provozoven
 5.000,-
 2.000,-
 10
 Ošetřovné a stravné MŠ
 0,-
 3.326,-
 11
 Příjmy určené DR
 17.000,-
 16.025,-
 12
 Hřbitovní poplatky
 2.200,-
 2.250,-
 
 Regulační příjmy celkem
 268.500,-
 259.746,-
X
 Finanční prostředky z minulého roku
 
 14.245,-
X
 Příjmy celkem
 
 273.991,-

 

Připomínky k jednotlivým příjmovým položkám:


1. Plán daně domovní byl překročen o 4.500 Kčs. Stalo se tak zpřesněním daňového předpisu a vyměřením nové daně z přístaveb a nově postavených rodinných domů.
2. Hlavním rozpočtovým příjmem MNV byla daň zemědělská a největším jejím plátcem bylo místní JZD s předpisem 176.000 Kčs. Plán této daně byl o 5.000 Kčs přeexponován.
3. Plán daně z příjmu obyvatelstva nebyl rovněž reálně postaven.
4. U správních poplatků byl plán celkem dodržen.
5. U zemědělství byla plánovaná tržba překročena.
6. Plán tržeb z kina byl postaven dosti vysoce, neboť rozpočtový schodek zde činil 6.000 Kčs. Přesto, že promítání jednotlivých filmů předcházela pravidelně propagace, prováděná prostřednictvím ŠKK a OB, nebylo dosaženo žádoucích výsledků. Všeobecné mínění, že snížení návštěvnosti kina je ovlivněno televizí, je nutno považovat za pravdivé. Celkové prostředí - budova a její zařízení ani zdaleka nevyhovovaly současným požadavkům. Sortiment filmů byl dosti veliký, ale nebyla zaručena jejich dodávka. Za této situace nelze očekávat, že by se návštěvnost a tržby z kina zvýšily.
7. Plán poplatků hřbitovních byl je mírně překročen, přestože mezi občany bylo ještě mnoho dlužníků, kteří neplnili své platební povinnosti vůči MNV.

Výdaje:


V plánu výdajů nastaly v průběhu roku určité změny a přesuny.
Rozpočtová situace v plnění plánu výdajů projevila se koncem roku 1962 takto:
 

 

 Pořadové číslo
 Název
 Plán Kčs
 Skutečnost Kčs
 1
 Vodní hospodářství
 200,-
 0.-
 2
 Stavebnictví - akce Z
 50.000,-
 50.671,-
 3
 Zemědělství
 7.200,-
 7.240,-
 4
 Doprava-komunikace
 37.000,-
 36.982,-
 5
 Školní jídelny
 8.000,-
 11.961,-
 6
 Mateřská škola
 12.000,-
 10.360,-
 7
 Všeobecně vzdělávací škola
 11.500,-
 9.274,-
 8
 Učebnice a školní potřeby
 5.000,-
 4.616,-
 9
 Osvětová činnost
 17.000,-
 13.736,-
 10
 Kino
 22.850,-
 20.290,-
 11
 Požární ochrana
 3.200,-
 2.550,-
 12
 Poslanci NV
 30.500,-
 30.094,-
 13
 Veřejné osvětlení
 5.000,-
 3.430,-
 14
 Správa NV
 20.400,-
 22.657,-
 15
 CO
 400,-
 706,-
 16.
 Doplňkový rozpočet
 0,-
 14.061,-
 17
 Odvod do vyššího rozpočtu
 19.300,-
 19.350,-

 

 

V celku bylo čerpání výdajových kapacit vzhledem k plánu dodrženo. Větší výkyvy se projevily u školní jídelny, kde činilo překročení cca 4.000,- Kčs. Bylo způsobeno tím, že mateřská škola byla obsazena větším počtem dětí než se původně plánovalo. Naproti tomu na provozu mateřské školy se ušetřilo cca 2.000 Kčs.
U všeobecně vzdělávací školy se projevila úspora taktéž 2.000 Kčs, na osvětovou činnost nebylo dočerpáno cca 3.000 Kčs. Menší úspora vznikla na kapitole požární ochrana a veřejné osvětlení. Na kapitole správa národního výboru byl plán překročen o 2.000 Kčs, odvod do vyššího rozpočtu splněn na 100%.

 

II.

Průběh roku, úroda

Plán výroby a státního nákupu

Rostlinná výroby:
 

 

 druh
 osevní plocha ha
 hektarový výnos  q
celková sklizeň  q 
 státní nákup  q
 pšenice ozimá
 46
 24
 1095
 590
 žito ozimé
 41
 26
 1060
 550
 ječmen ozimý
 3
 24
 72
 -
 řepka ozimá
 10
 22
 227
 225
 ječmen jarní
 55
 28
 1525
 1020
 směsky jarní
 29
 25
 717
 80
 brambory
 30
 130
 3606
 1175
 cukrovka
 55
 303
 30 vagonů
 -
 jetelotrávy
 77
 80
 65 vagónů sena
 -
 vojtěška
 10
 80
 8 vagónů
 -
 kukuřice
 20
 400 (hmota)
 80 vagónů na siláž
 -
 ozimé směsky na zeleno
 8
 250 (hmota)
 20 vagónů
 -
 jarní směsky na zeleno
 5,5
 220 (hmota)
 20 vagónů
 -
 zahradnictví
 14
 -
 tržba
 
 -
-
 -
 336.000Kčs
 vinice a sady
 7
 -
 -
 tržba
 
 -
 -
 40.000 Kčs
 -
 
 -
 -
 -

 

 

Živočišná výroba:

 

 

 druh
 výroba
 státní nákup
 mléko
 268.000 l
 214.000 l
 maso hovězí
 378 q
 270 q
 maso vepřové
 482 q
 380 q

 

 

Plán výroby masa hovězího nebylo možno splnit v důsledku slabé krmivové základny a nedostatečného počtu zástavu býčků na žír. Plán výroby a státního nákupu masa vepřového byl závislý na dostavění (kravína) vepřína.

Postup jarních prací

Oproti minulým letům se jarní práce v místním JZD značně opozdily vlivem pozdního příchodu jara. Navíc zpomaloval jejich průběh nedostatek mechanizačních prostředků (chyběly 2 traktory) a nedostatek náhradních dílů. K 31.5.1962 byly provedeny jarní práce v tomto rozsahu: Byl ukončen osev obilovin, zbývá zasít 10 ha technické cukrovky a 5 ha krmné cukrovky. Se setím kukuřice na siláž nebylo ještě započato. Celkem bylo osázeno 6 ha brambor, z toho 1,5 ha ranných. Podsevy jetelovin ukončeny na výměře 55 ha, ošetření ozimů, jetelovin a pastvin provedeno v plném rozsahu, orba a zaorávka chlévské mrvy taktéž. Jednocení a kultivace okopanin byla projednána s družstevníky i s ostatními občany a zajištěna. V rostlinné výrobě uzavřeny tři kolektivní socialistické závazky, které se týkaly kultivace a sklizně. Na základě těchto závazků soutěžily pak mezi sebou čtyři menší pracovní skupiny. Na zvládnutí druhé etapy jarních prací byly stanoveny a finančně zajištěny prémie. Do první poloviny července byla skončena senoseč, jednocení cukrovky, její kultivace a přihnojování, dále kultivace brambor až na oborávku.

Žňové práce

Začátkem července 1962 byl vypracován žňový plán a schválen VO , ZO KSČ, v radě MNV, v představenstvu JZD, v plenárním zasedání MNV a částečně prohovořen také v pracovních skupinách JZD. Tento plán obsahoval rozplánování sklizně jednotlivých druhů obilovin, úkoly v nákupu a způsob sklizně, obsazení traktorů a kombajnů, skladovací prostory, úklid slámy, osev strniskových směsek, technicko-organizační opatření. Z mlátících souprav byla umístěna jedna na Dílech směrem k Javorovci, druhá na honu Ohřeblo. Mlátička 32 na Dílech pod objektem byla určena pro výmlat ozimého ječmene a obilovin záhumenkářů i jednotlivých hospodařících rolníků. Mlátička 26 byla upravena na čističku. V rámci žňových příprav bylo dále zajištěno 6 q motouzů, 70 000 kusů povřísel a utvořeno pět pracovních čet. Všechny žňové práce byly prémiovány dle soutěžního řádu, s patronátním závodem uzavřena smlouva. Žňovou agitaci a propagaci zajišťovala kulturně školská komise s OB a ČSM pomocí rozhlasu, nástěnek, diagramů a bleskovek. Za účelem kvalitnější organizace a řízení žňových prací ustavena sedmičlenná operativní komise v čele s předsedou MNV Janem Miklendou. MNV ve spolupráci s ČSPO a bezpečnostním technikem zajišťoval protipožární opatření. K 24. srpnu 1962 jevila se situace v průběhu žní v místním JZD takto: Z chlebového obilí bylo pokoseno 86 ha, z krmného obilí 67 ha. Zbývalo pokosit ještě 5 ha jarní pšenice na honu Kříby, 7 ha v honu Chrastě, 15 ha směsky na zrno na Zadním sedleckém. Na dvoufázovou sklizeň bylo nařádkováno 60 ha, zbývalo nařádkovat 15 ha směsky. Přímo kombajnem bylo sklizeno 15 ha, dvoufázovou sklizeň 18 ha. Termín výkupu byl stanoven pro obec Popovice na 6. září 1962. Z celkového plánu 22 vagónů bylo k 24.8.1962 vykoupeno 7 vagónů. Přesto, že počasí vytvářelo příznivé podmínky, postupovala sklizeň velmi zvolna. Příčiny spočívaly v nedostatečném využití strojového parku, zvláště samovazů. Zatímco v minulém roce bylo pokoseno jedním samovazem denně 4-5 ha, v tomto roce jen 2,2 ha. Organizace výmlatu byla dobře provedena, ale přesto již z počátku setkávaly se četařky u některých pracovnic s určitými potížemi, zejména s nepochopením, pokud se jednalo o obsazování mlátiček na jednotlivé směny.

Podzimní práce

Do konce listopadu 1962 byla provedeny seťová orby na výměře 134 ha a tím splněn úkol na 100% ve stanovené agrotechnické lhůtě. U osevu ploch jednotlivými druhy obilovin byl plán dodržen, u některých druhů překročen. Zimní orba probíhala na 150 ha až do příchodu dešťů velmi uspokojivě a možno říci, že v seťové orbě, v setí obilovin a také v zimní orbě řadilo se místní JZD mezi přední družstva okresu. Svědčí o tom také to, že řidič pásového traktoru Antonín Stašek umístil se na šestém místě v okresním měřítku. Do konce listopadu 1962 bylo uskutečněno vyvezení chlévské mrvy na 65%, zaorávka na 50%. Pro další zúrodňování půdy bylo vyrobeno celkem 2500 m3 kvalitního kompostu. Včas a poměrně kvalitně byly sklizeny brambory a to na výměře 28 ha s průměrným hektarovým výnosem 107 q. Pícniny uklizeny na 47 ha, navíc ještě na letišti v Kunovicích. Sklizeň technické cukrovky na výměře 47 ha provedena na 100%, odvoz okrajků 50%. Zde je nutno poznamenat, že někteří občané a také družstevníci, kteří měli cukrovku přidělenu, nesklidili ji kvalitně, zejména na honu Hlaviny.

Organizace práce

Význam organizace práce projevil se výrazně při sklizni cukrovky. Pěkné podzimní počasí v roce 1962 uspokojilo odpovědné zástupce MNV a JZD natolik, že neučinili potřebná opatření k urychlení zajištění sklizně cukrovky. Naproti tomu velmi kladně lze hodnotit pomoc výborů vesnické a závodní organizace KSČ a dělníků ze závodů, kteří v mnoha případech na úkor své řádné dovolené vypomohli při sklizni cukrovky.

 

III. a IV

Výstavba socialismu na vesnici

JZD - počet členů - funkcionářů

K 31.12.1962 mělo JZD v Popovicích celkem 180 členů, z toho 60 trvale zaměstnaných a 120 pomáhajících. Předsedou místního JZD byl Jan Šimek, nar. v roce 1907, bytem v Popovicích č. 119. Členem družstva byl od jeho založení a vykonával v něm funkce zootechnika, agronoma a do poloviny roku 1961 též funkci vedoucího stavební skupiny. Všechny své funkce vykonával obětavě a důsledně až do konce volebního období.
Funkci agronoma vykonával v místním JZD Isidor Velecký, narozen v roce 1912, bytem v Bánově, funkci zootechnika na přechodnou dobu Viktor Válek z Drslavic, funkci mechanizátora Jan Malina, nar. v roce 1906, bytem v Popovicích.

Výměra obhospodařované půdy

V roce 1962 obhospodařovalo JZD v Popovicích celkem 487 ha zemědělské půdy, z toho 411 ha půdy orné. Celková výměra půdy obhospodařované záhumenkáři činila 86 ha, z toho orná půda 65 ha.

Soukromý sektor

Soukromý sektor tvořili 2 zemědělci s výměrou nad 5 ha a 87 drobných uživatelů půdy s výměrou do 0,5 ha. Soukromně bylo obhospodařováno celkem 42 ha zemědělské půdy, z toho 30 ha orné.

 

Stav hospodářských zvířat k 31.12.1962
 

 Druh
 Plán
 Roční průměr
 Skutečnost
 skot celkem
 388 ks
 343 ks
 384 ks
 krávy
 181 ks
 156 ks
 155 ks
 vepři celkem
 674 ks
 565 ks
 451 ks
 prasnice
 75 ks
 72 ks
 74 ks
 koně
 18 ks
 14 ks
 11 ks
 slepice
 1600 ks
 1613 ks
 1581 ks

 

Socialistické závazky

Na počest XII sjezdu KSČ uzavřeli popovští družstevníci na úseku živočišné výroby tyto socialistické závazky:

Kolektiv ošetřovatelů prasnic
1. Důsledným ošetřováním a péčí docílit od jedné prasnice natality z plánovaných 7,7 ks 12 ks selat a tím zajistit plánovaný zástav vepřového.
2.Snížit hynutí selat z předpokládaných 24% na 10%.
3. Nejpozději po 9ti týdnech odstavovat selata do předvýkrmu o váze 15 - 18 kg.
4. Řádným připouštěním prasnic docílit průměru 16% březivosti.

Prověrkou ke dni 1.10. 1962 bylo zjištěno, že se docílilo natality 8,45 ks selat na jednu prasnici. Tento závazek nebyl z počátku plněn, jelikož ošetřovatelé neudržovali v porodnici pořádek, takže u většiny selat se projevila osutina (vyrážka).

Kolektiv ošetřovatelů nosnic:
1. Ošetřovatelka Junaštíková zvýší plánovanou nosnost za 110 ks na 120 ks u jedné nosnice a tím i svůj plánovaný úkol celkem na 6.000 ks vajec. Prověrkou bylo zjištěno, že k 1.10.1962 dosahovala průměrná snůška na jednu nosnici 105 ks vajec.
2. Ošetřovatelky Křapová a Nevařilová se zavázaly, že řádným ošetřováním a péčí zvýší plánovanou nosnost ze 110 ks na 115 ks u jedné nosnice. Obě ošetřovatelky měly na starosti jednu drůbežárnu, v níž dosáhly koncem listopadu 1962 průměrné snůšky 87 ks vajec u jedné nosnice.
3. Ošetřovatel Jan Malina se zavázal, že zvýší plánovanou nosnost ze 110 ks na 125 ks.

Kolektivní závazek ošetřovatelů mladého skotu a dojiček:

1. Kolektiv dojiček se zavázal, že řádnou čistotou kravína, dojnic a pravidelným ošetřením paznehtů zvýší denní dojivost o 1/4 l, což by mělo činit za rok 14.000 l mléka navíc. O další 1/4 l zvýší dojivost při zeleném krmení po dobu 150 krmných dnů. I když tento kolektiv dodržoval veškeré podmínky závazku, pro nedostatečnou krmivovou základnu nedosáhl kladných výsledků. Závazek přispěl však k tomu, že dluh ve výrobě a nákupu mléka se ještě více nezvýšil.
2. Ošetřovatelé mladého skotu se zavázali, že místo plánovaných 25 ks jalovic na připuštění zvýší si tento úkol o 15 ks a tím dopomohou k urychlení zástavu základního stáda dojnic. Prověrkou bylo konstatováno, že do 30.6.1962 bylo připuštěno pouze 11 ks jalovic. Stalo se tak vinou nedostatečné krmivové základny, hlavně v jarních měsících. V pozdější době byl však plán na jednotlivé dekády dvakráte překročen a družstevnice za to odměněny.

Závazky družstevníků a ostatních občanů v dodávce vajec a mléka:
Družstevníci a občané si upsali závazky na 49.000 ks vajec a 52.000 l mléka.
K 30.6.1962 odevzdali celkem 47.635 ks vajec a 26.300 l mléka.

Výroba rostlinná

Na počest XII sjezdu KSČ uzavřeli družstevníci na úseku rostlinné výroby tyto kolektivní socialistické závazky:
1. Dodržením agrotechnických lhůt, řádným ošetřením a bezeztrátovou sklizní zvýšit hektarové výnosy obilovin.
Podmínky tohoto závazku byly splněny jen pokud se týče řádného ošetření. U technické cukrovky a brambor nebyly dodrženy agrotechnické lhůty. U jarního ječmene byl docílen v důsledku špatného přezimování a nepříznivé podmínky hektarový výnos 20 q místo 28 q, u žita 17,78 q místo 27 q.
2. Kladem kolektivních závazků bylo, že u brambor se řádným ošetřením zvýšil předpokládaný hektarový výnos z 80 q na 100 q.
3. Závazek zaměřený na zajištění kvalitní sklizně pícnin byl splněn na 100%. Rozhodla o tom včasná a bezztrátová sklizeň.


1. Pracovníci v zahradnictví se zavázali, že řádným obděláváním všech zahradnických kultur a dodržením agrotechnických lhůt překročí plánovanou tržbu o 15.000 Kčs. Přestože byly splněny všechny podmínky tohoto závazku, překročení tržeb docíleno nebylo, jelikož v důsledku jarní povodně bylo nutno 6 ha kultur zaorat.
2. Závazek na založení 150m3 kompostu byl splněn na 100%.
3. Řádným využitím všech mechanizačních prostředků a jejich údržbou nepodařilo se snížit náklady o 2%, t.j.o 3.200 Kčs, jelikož nebyla vystavěna kůlna a zajištěn potřebný materiál.
4. Osmičlenný kolektiv, který převzal do socialistické soutěže technickou cukrovku o výměře 4 ha, splnil všechny soutěžní podmínky pro zvýšení na 350 q z 1 ha. Přestože představenstvo JZD ani MNV nevěnovali uvedeným závazkům dostatečnou pozornost, byly tyto z převážné části splněny.

Mechanizační prostředky:
Kolektiv šesti pracovníků mechanizační skupiny uzavřel na počest XII sjezdu strany tyto socialistické závazky:
1. Udržováním strojového parku dle zásad technické údržby prodloužit v průměru životnost traktorů natolik, aby se ušetřil náklad na jednu generální opravu o částku 8.000 Kčs, t.j. snížit náklady o 10%. Tento závazek kolektiv pracovníků splnil.
2. Řádným ošetřením a údržbou závěsného nářadí zajistit včasné provedení polních prací dodržením, případně i zkrácením všech agrotechnických lhůt.
Tento závazek nebyl splněn, jelikož se dodatečně zjistilo, že uvedené nářadí je ve velmi zanedbaném stavu. Zlepšila se však situace v tom, že závěsné nářadí nebylo již ponecháváno ve větší míře na pracovištích.
3. Řádným ošetřením přidělených vleček a denní kontrolou pneumatik jak na vlečkách,tak u traktorů snížit na minimum neproduktivní pracovní dobu. I když nastalo v tomto směru určité zlepšení, nebyl závazek splněn.
4. Kolektiv si upraví brigádnický prostor u skladiště pohonných hmot a vybuduje budku pro kompresor. Pro tuto akci věnuje 85 brigádnických hodin a ušetří náklady v částce 1.000 Kčs. Uvedený závazek byl splněn v plném rozsahu.

Poměr k socialistickému vlastnictví

Někteří družstevníci nepovažovali ještě kolektivní vlastnictví za své. Přestože se zvyšovala jejich životní úroveň, neměli všichni dobrý poměr k družstevnímu a socialistickému majetku. Projevovalo se to zakrýváním nedostatků, nechutí k převzetí odpovědnosti a hlavně špatnou údržbou mechanizačních prostředků.
Tak např. při prověrce dne 17.7.1962 byly zjištěny tyto závady:
1. Sazeč brambor, brány a pluh byly ponechány na poli od posledního vození brambor.
2. Řepný kombajn evid. č. 41345-3, uskladněný v ocelokůlně, byl v takovém stavu, že jeho součástky byly obaleny asi 30 kg bláta a pohyblivé mechanizmy nebylo možno otočit, jelikož zrezivěly.
3. Lis k mlátící soupravě "32" stál od minulého roku mimo ocelokůlnu, jeho dřevěné části zahnívaly a horní část stroje zarůstala trávou.
4. Na volném prostranství nad vepřínem bylo uloženo rozmíchadlo hnojiv, v něm asi 10 kg nepotřebného hnojiva, které rozleptalo vnitřek násypníku.
5. Rozmíchadlo chlévské mrvy, které si vyžádalo vysokých pořizovacích nákladů, našla prověrková komise v neupotřebitelném stavu se zbytky hnoje na zrezivělých součástkách. Druhé rozmíchadlo leželo v trávě asi 10 metrů od prvního, nenakonzervováno a toho času rovněž v neupotřebitelném stavu. Po stránce bezpečnostní projevily se nedostatky v hospodářských objektech JZD i přímo v katastru v rostlinné výrobě.
Objekt JZD nebyl řádně oplocen, v nočních hodinách dostatečně osvětlen a střežen potřebným počtem hlídačů. Přestože ze strany OS-VB, členů PS-VB a členů KSČ při MNV byla prováděna prevence a na uvedené nedostatky poukazováno, nebyla v tomto směru provedena všestranná náprava.V důsledku toho došlo ve druhém pololetí 1962 k několika případům rozkrádání družstevního majetku v objektech JZD i v katastru, které bylo umožněno vedoucími funkcionáři JZD ,a to zelinářem, skladníkem a živočichářem.

Finanční plán - náklady

Rostlinná výroba 
  
 X

 CVFP(Kčs)

 
 Skutečnost (Kčs)
 osiva
 181.000,-
 181.000,-
 hnojiva
 130.000,-
 75.000,-
 práce STS
 8.000,-
 18.000,-
 ostatní náklady
 56.000,-
 24.000,-
 Celkem
 375.000,-
 298.000,-

 

Úspora nákladů v rostlinné výrobě v částce 77.000 Kčs byla zapříčiněna hlavně nedodržením plánu nákupu hnojiv částkou 55.000 Kčs. Další snížení vzniklo v nákupu osobního materiálu a u přímých nákladů na rostlinnou výrobu. Dále se náklady snížily v důsledku uplatnění plné mechanizace, zejména v době žní, čímž byly současně ušetřeny pracovní jednotky. K úspoře pracovních jednotek došlo také nesplněním osevního plánu u technické cukrovky , krmné řepy a máku.

Živočišná výroba
 

 

X
 CVFP (Kčs)
 Skutečnost (Kčs)
 krmiva a steliva
 256.000,-
 166.000,-
 nakoupená zvířata na výkrm
 18.000,-
 25.000,-
 ostatní přímé náklady na živočišnou výrobu
 24.000,-
 13.000,-
 Celkem
 298.000,-
 204.000,-

 

 

Snížení nákladů o 9.400 Kčs vzniklo hlavně z těch důvodů, že JZD nedodrželo plánovaný přísun nákupu krmiv a že nevyčerpalo náklady na ostatní materiál.

Režijní náklady:
 
 X  CVFP (Kčs)  Skutečnost (Kčs)

 DKP

 
 12.000,-
 12.000,-
 spotřeba energie a pohonných hmot
 170.000,-
 200.000,-
 opravy
 80.000,-
 224.000,-
 odpisy
 230.000,-
 231.000,-
 ostatní náklady
 5.000,-
 30.000,-
 Celkem
 500.000,-
 715.000,-

 

Překročením režijních nákladů o částku 215.000 Kčs pozůstává ze zvýšených nákladů na běžné a střední opravy mechanizačních prostředků v částce 162.000 Kčs a překročení nákladů na pohonné hmoty a mazadla, které činily 20.000 Kčs. Překročení nákladů u pohonných hmot je odůvodněno tím, že JZD zakoupilo jeden traktor a jedno auto, s čímž se ve výhledovém plánu nepočítalo. Ke zvýšení nákladů došlo také v důsledku toho, že v průběhu roku převzalo JZD místního kováře. Hlavním činitelem, který rozhodl o zvýšení a překročení nákladů, byl nepřesný odhad potřeby běžných a středních oprav mechanizačních prostředků, zejména traktorů.

Správní náklady:
 

 

X
 CVFP (Kčs)
 Skutečnost (Kčs)
 mzdy, národní pojištění
 160.000,-
 318.000,-
 ostatní správní náklady
 12.000,-
 11.000,-
 Celkem
 172.000,-
 329.000,-

 

 

Náklady na výrobu

 

 X

 CVFP (Kčs)

 
 Skutečnost (Kčs)
 Celkem
 1 345.000,-
 1 547.000,-

 

Odvody a splátky základních úvěrů

 

 

 
 CVFP (Kčs)
 Skutečnost(Kčs)
 Celkem
 290.000,-
 265.000,-

 

 

Náklady celkem

 

 X
 CVFP (Kčs)
 Skutečnost (Kčs)
 Celkem
 1 635.000,-
 1 812.000,-
 
Výnosy
Rostlinná výroba:
 
 X

  CVFP (Kčs)

 
 Skutečnost (Kčs)
 sklizeň z polí
 753.000,-
 606.000,-
 zelenina
 351.000,-
 215.000,-
 sady a vinice
 54.000,-
 6.000,-
 Celkem
 1 158.000,-
 827.000,-

 

Plánované hektarové výnosy obilovin nebyly dosaženy pro nepříznivé přírodní podmínky. Místo plánovaných 26 q bylo docíleno jen 20 q z 1 ha. Ale přesto byly tržby u obilovin splněny na 100%. Nepříznivé přírodní podmínky zapříčinily nedodržení osevního plánu cukrovky a snížení jejího výnosu. Místo plánovaných 320 q činil tento výnos jen 175.000 Kčs, čímž bylo JZD ochuzeno o cca 150.000 Kčs. Tím došlo také ke snížení krmivové základy v siláži. V důsledku živelných pohrom, zejména zaplavení celé zahrady JZD, snížila se tržba v zelinářství o 136.000 Kčs.

Živočišná výroba:
 

 

 
 CVFP (Kčs)
 Skutečnost (Kčs)
 zvířata
 994.000,-
 637.000,-
 živočišné výrobky
 530.000,-
 371.000,-
 Celkem
 1 474.000,-
 1 008.000,-

 

 

Z tohoto přehledu je patrno, že největší manko v hospodářství JZD vzniklo na úseku výroby živočišné, jelikož nebyly splněny dodávky masa vepřového, hovězího a mléka. V důsledku toho snížila se tržba za tyto výrobky o 550.000 Kčs. Ikdyž tuto tržbu ovlivňovala velmi nepříznivá krmivová základna, zejména u vepřového dobytka, přesto se zde jevil určitý předpoklad uvedené manko snížit. Svědčí o tom již samotné čtvrtletní rozbory, které zajišťují závažné nedostatky, např. nedostatečnou a nevyhovující hlubokou podestýlku pro žír vepřového, dále nedostatečnou péči ošetřovatelů v dolní porodnici (vysoká úmrtnost selat). Ikdyž zástav hovězího byl v průměru udržován, projevil se opět částečný nedostatek skotu na žír, u něhož došlo v mnoha případech k zakrslosti. V důsledku toho se snížil i samotný zástav užitkového skotu (jalovic). V průběhu roku 1962 muselo JZD udržovat ve stavu zakrslý hovězí dobytek, dojnice nevyjímaje, čímž se ještě více zhoršovala již tak nepříznivá situace v krmivové základně. To se projevilo nejvýrazněji u hovězího dobytka, u dojnic i v dojivosti mléka. K zlepšení situace došlo až v závěru roku, kdy byly dány větší možnosti k vyřazení vepřového i hovězího dobytka pro jeho zakrslost. K tomu je nutno ještě poznamenat, že výroba mléka, masa hovězího i vepřového byla prováděna za cenu překračování nákladů. Další příčina nedostatků v živočišné výrobě spočívala také v tom, že v druhém pololetí 1962 nebylo možné dát do provozu nový vepřín, jak bylo původně plánováno, a tento nebyl dostavěn ani do konce roku 1962.

 

Ostatní tržby
 
 X
 CVFP (Kčs)
 Skutečnost (Kčs)
 lesní výrobky
 2.000,-
 4.000,-
 služby a práce
 100.000,-
 647.000,-
 ostatní peněžní příjmy
 8.000,-
 226.000,-
 Celkem
 110.000,-
 877.000,-
 Tržby celkem
 2 742.000,-
 2 712.000,-

 


Rozdělení čistých peněžních výnosů
 
 X

 Procento

 
 Plán (Kčs)
 Skutečnost (Kčs)
 Příděl neděl. fondu
 15,20
 181.000,-
 407.000,-
 Sociální fond
 3,3
 110.000,-
 89.000,-
 Kulturní fond
 1
 27.000,-
 27.000,-
 Členům za prémie
 X
 51.000,-
 145.000,-
 Provozní zajišťovací fond
 X
 23.000,-
 5.000,-
 Členům za prac.jednotky
 X
 714.000,-
 460.000,-
 Celkem
 X
 1 106.000,-
 901.000,-

 

Pracovní jednotka - výpočet

 

 X
 Plán (Kčs) 
 Skutečnost (Kčs)
 Procento plnění
 Výnosy
 2 742.000,-
 2 713.000,-
 98,8
 Náklady
 1 635.000,-
 1 812.000,-
 110
 Rozdíl
 1 106.000,-
 901.000,-
 81
 Položka snižující výnosy
 393.000,-
 242.000,-
 61,5
 Zbývá k rozdělení
 714.000,-
 460.000,-
 64,4
 Plánovaný počet PJ
 51.000 PJ
 41.791 PJ
 81,9
 Plánovaná PJ
 14,-
 11,-
 78,5

 

 

Skutečná pracovní jednotka byla vypočtena na základě podkladů v rostlinné i živočišné výrobě, dále z rozboru čerpání nákladů a pracovních jednotek při dodržení plánovaných odvodů fondům.

Stavby

Za vydatné pomoci občanů byl dostavěn v roce 1962 družstevní kravín a tím docíleno společného ustájení všech dojnic a ostatního skotu v objektech JZD. V tomto roce byla v plném tempu také výstavba gigantu pro výkrm vepřů na žír. Tato nerentabilní stavební akce nebyla provedena z popudu místního JZD ani MNV, nýbrž z rozhodnutí vyšších orgánů za předpokladu, že JZD v Popovicích bude vyrábět hlavně vepřové maso, a to v koordinaci s JZD Podolí, Míkovice a Vésky.

 

V.

Místní hospodářství

Na úseku místního hospodářství byly v roce 1962 při MNV zrušeny provozovny drobných řemeslných prací, oprav a služeb v důsledku zřízení komunálních služeb v Kunovicích.

Družstevní obchod

Zásobování obyvatelstva potravinami zajišťoval Jednota. Pro nedostatek provozních místností zaostávala v rozšiřování sortimentu zboží, např. textilu.

 

VI.

Výstavba mateřské školy

V roce 1962 byla dostavěna mateřská škola, aby sloužila dětem družstevníků i ostatním rodičům zaměstnaných v různých hospodářských odvětvích. Na této výstavbě podílela se svou obětavou prací většina poslanců MNV a mnoho občanů.

Další výstavba obce

V roce 1962 byla v Popovicích vystavěna s plným pracovním elánem nová administrativní budova MNV v akci "GO" a v akci "Z "provedena výstavba chodníku na "Kovárně". Mnoho potíží, starostí a problémů bylo nutno překonat než byly akce realizovány. Vždyť podle původního plánu bylo na "GO" rozpočteno jen 50.000 Kčs, v průběhu výstavby se požadavek zvýšil nejdříve na 90.000 Kčs, pak na 157.000 Kčs. Obdobně tíživá situace vznikla při stavbě chodníků na "Kovárni", kde se akce "Z" účastnila na žádost občanů, protože zde došlo k několika úrazům. Původně bylo na chodník rozpočteno 27.000 Kčs, z toho se mělo mezi občany vybrat 20.000 Kčs. Ve skutečnosti se vybralo 15.000 Kčs, hodnota díla činila celkem 47.000 Kčs a to proto, že dodatečným rozhodnutím rady MNV byl chodník vydlážděn až po hlavní komunikaci. Mnoha občanům nebylo tehdy známo kolik námahy a úsilí si vyžádalo zajišťování potřebných peněžitých částek v průběhu stavební akce několikráte překročených. Ale obětavostí a pochopením občanů podařilo se v Popovicích vytvořit podmínky pro další zvyšování životní úrovně.
MNV podílel se dále na zajišťování dlouhodobé a rozsáhlé akce vybudování "popovské strže", podniknuté na žádost občanů, jimž hrozilo sesutí rodinných domků.
 

1962strz

 "Popovská strž"

 

VII

Bezpečnostní služba

O bezpečnost v obci pečovala místní skupina PS - VB, která měla koncem roku 1962 osm členů. Scházela se pravidelně jedenkrát měsíčně. Členové byli školeni a seznamováni s problematikou bezpečnosti JZD i celé obce. Své úkoly pak zaměřovali na bezpečnost v zemědělství, dopravním, veřejném pořádku a na chování mládeže. Činnost členů PS - VB nebyla někdy správně chápána ani některými funkcionáři MNV, JZD, KSČ a komisí veřejného pořádku. Stávalo se totiž, že tito sami porušovali socialistickou zákonnost a že zákrok člena PS - VB nerespektovali.Členové PS - VB měli nejvíce práce na úseku veřejného pořádku, kde někteří občané svým neukázněným chováním neprojevovali kladný poměr k socialistickému vlastnictví, občanskému soužití a k dnešnímu státnímu zřízení. Z převážné části byl veřejný pořádek porušován vlivem alkoholických nápojů.
Mnoho problémů bylo nutno řešit v JZD, zejména ve výrobě rostlinné, živočišné i v mechanizaci. Někteří družstevníci nekrmili a nečistili řádně koně a přetěžovali je náklady. Pro nedostatečnou péči vykazoval hovězí a vepřový dobytek malé přírůstky a docházelo k zbytečnému uhynutí.
Přestože v průběhu roku 1962 v Popovicích nebyla zaznamenána žádná silniční nehoda, byla kázeň popovských řidičů, vozků, cyklistů, chodců neutěšená a v druhém pololetí 1962 bylo potrestáno několik občanů zejména traktoristů JZD, kteří neměli svá vozidla vybavena podle předpisu. Na vlečkách scházela zadní koncová světla, ukazovače (směrovky), propojovací káble, brzdy aj. V důsledku toho, že řidiči JZD nepečovali různě o své vozidlo, byl u traktoru Škoda 30 roztržen mrazem blok a chladič.

Trestná činnost mládeže

Trestná činnost mládeže až na malé přestupky nebyla v roce 1962 v Popovicích zaznamenána. Jelikož popovická mládež neměla příznivé podmínky k provozování sportovní, kulturní a jiné zájmové činnosti, vyžívala se často v pohostinství a barech.

Vyhodnocení za práci v PS - VB

Za svědomité a obětavé plnění úkolů v pomocných službách pro veřejnou bezpečnost byli dne 9.11.1962 odměněni:
Alois Kočíř, nar. 12.10.1900, bytem Popovice č. 132
Jan Habarta, naroz. 12.12. 1900, bytem Popovice č. 192

 

VIII

Vliv KSČ na veřejný život v obci

Místní výbor KSČ scházel se pravidelně, pracoval dle kalendářního plánu a plnil úkoly, které mu byly dány vyššími stranickými orgány. Veškeré otázky řešil kolektivně v duchu demokratického centralismu a leninských zásad. Vedoucí úlohu strany uplatňoval na všech úsecích místního veřejného života, zejména na zemědělském úseku. Zde se zabýval hospodářskými problémy JZD, zejména kontrolou a zajišťováním polních prací, plněním dodávek, organizováním brigád na sklizeň sena, obilovin a sklizeň cukrovky.

Základní devítiletá škola

ZDŠ v Popovicích měla ve školním roce 1962/1963 čtyři třídy a navštěvovalo ji celkem 100 žáků. Průměrný prospěch žáků byl dobrý. Ateistická výchova vykazovala stoupající tendenci, neboť oproti předcházejícímu školnímu roku se zvýšil počet žáků nepřihlášených do náboženství z 18ti na 30 žáků. Pionýrskou organizaci navštěvovalo 74 žáků. Spolupráce ČSM se školou nebyla uspokojivá a taktéž vedení zájmových kroužků nemělo dostačující úroveň.

SRPŠ

Sdružení rodičů a přátel školy pomáhalo škole v ideově výchovné práci. Třídní aktivity vyučujících s rodiči byly oboustranně prospěšné a vždy početně navštívené. Menší účast vykazovaly plenární schůze. Velkým kladem bylo, že většina rodičů odebírala odborně výchovný časopis Rodina a škola. Kromě výchovných úkolů pomáhal výbor SRPŠ škole na úseku kulturním a materiálním. Byl to především tradiční rodičovský ples, z něhož čistý výtěžek byl věnován škole. Rodiče vypomohli při oslavě MDŽ, MDD a prováděli ve škole odborné řemeslné práce, např. opravu parket, položení dlaždic, nátěr plechové střechy, dále odvozy smetí atd.
V rámci pedagogické propagandy konaly se dne 6.4.1962 za spoluúčasti SRPŠ, MNV a KSČ pohovory s rodiči. Členové tříčlenných komisí hovořili zde jednotlivě s rodiči žáků a řešili s nimi různé otázky jednotné školní výchovy. Jen několik maminek trvalo na vlastní výchově rodinné a docházce do náboženství, ikdyž se jednalo o příslušníky strany. Výsledek pohovorů projevil se tak, že z 20ti pozvaných bylo přítomno 14 rodičů, z nichž 5 se prozatím nerozhodlo a 4 maminky setrvaly ve svých idealistických názorech.

Mateřská škola

Nová mateřská škola, vybudovaná v akci Z, byla v Popovicích otevřena v roce 1962. Ve školním roce 1961/62 měla čtyři zaměstnance, z toho jednu kuchařku a jednu správní zaměstnankyni - školnici. Z počátku zde byla v provozu jen jedna třída s 33 dětmi.
 

1962MS

Budova mateřské školy

 

IX.

Kino

Státní kino v Popovicích bylo ve srpávě MNV a mělo čtyři zaměstnance. Bylo vybudováno v roce 1958 adaptací staré školní budovy. Budova kina ani její zařízení nevyhovují svému účelu. Kulturní úroveň promítaných filmů byla celkem dobrá. je však třeba, aby výběr filmů prováděl širší kolektiv školské a kulturní komise, nikoliv jednotlivec.

AZ_kino1

Budova kina

X.

 

Počet obyvatel a rozloha obce

Koncem roku 1962 měla obec Popovice 1 316 obyvatel a 297 rodinných domků, katastrální výměru 824 ha, z toho orné půdy 506 ha, vinic 5 ha, zahrad téměř 618 ha, lesů 137 ha, zastavěná plocha činila celkem 12,5 ha.V roce 1962 narodilo se v Popovicích 22 dětí, zemřelo (údaj v kronice chybí) občanů.

Celkové zhodnocení roku

V roce 1962 zaznamenalo naše společné hospodářství další růst, zvětšilo se naše společné národní bohatství. Plán hrubé výroby byl splněn v průmyslu na 99%, zemědělství na 88%. Po stránce klimatické nebyl rok 1962 příznivý. Bylo značně sucho, které se nepříznivě projevilo v nízké sklizni okopanin a ztížilo velmi situaci v krmivech.
V roce 1962 procházeli jsem opět obdobím velkého zápasu o mír, o záchranu lidstva před nukleární katastrofou. Američtí imperialisté připravovali vpád na Kubu, aby násilně zastavili vývoj kubánské revoluce. Jen dík důsledné mírové politice Sovětského svazu a všech mírových sil, bylo zabráněno válce.Významnou událostí tohoto roku byl XII sjezd Komunistické strany Československa, který si vytýčil další opatření k zabezpečení rozvoje země. Na základě jedenácti základních sjezdových usnesení se zaměřila strana na plnění plánovaných úkolů v roce 1963 a na plnění sedmiletého plánu. V popředí její pozornosti bude úsilí o technický pokrok ve všech odvětvích našeho národního hospodářství. XII sjezd KSČ počítá s tím, že všichni lidé oddáni socialismu vezmou stanovené úkoly za své, budou je plnit a zároveň starat se o to, aby byly na všech úsecích důsledně uskutečněny.
K tomu je třeba, abychom vycházeli z dosavadních zkušeností, opravili všechno to, co nám nevyhovovalo, odstranili všechno, co bylo špatné a šli pevně vpřed, svou prací zebezpěčovali rozvoj republiky a bohatý život našeho pracujícího lidu.

V Popovicích dne 25. července 1965
Z pověření rady MNV zpracoval a zaznamenal František Fojta, učitel ZDŠ a předseda OB.

Podepsáni. předseda ŠKK, předseda MNV