ROK 1970

ROK 1970

 

I.

Místní národní výbor

Činnost MNV a komisí
 

V roce 1970 projednala rada MNV v Popovicích velmi kriticky celkovou situaci v obci a dospěla k závěru, že MNV jako celek neplní na některých úsecích práce své poslání. Projevilo se to v letech 1968 – 1969 v komisi kulturní, finanční a plánovací a částečně i v komisi sociální a místního hospodářství. Předsedové u uvedených komisí odůvodňovali svou pracovní nedůslednost častou absencí poslanců. Proto bylo na doporučení prověřovací komisí ONV v Uh. Hradišti 10 poslanců, kteří schůze nepravidelně navštěvovali pozváno k pohovorům. S poslanci komunisty hovořili členové výboru stranické organizace, s jinostraníky a bezpartijními rada MNV.
Někteří poslanci se při pohovorech obhajovali tím, že volební období je příliš dlouhé a pracovně neúnosné. Jíní zase tvrdili, že předsedové komisí je nepověřovali konkrétními úkoly a neuváděli jim přesně cíl ani směr práce. Někteří starší poslanci omlouvali svou absenci stářím, únavou nebo nemocí. Po řádném objasnění všech problémů vyzvala rada MNV s výborem ZO KSČ předvolané poslance, aby zlepšili svou docházku do schůzí a vytrvali v práci čestně až do konce volebního období.
Koncem roku 1970 měl MNV v Popovicích 28 poslanců a jeho stav nebyl doplněn na původních 30 poslanců. Dva poslanci se vzdali své funkce, jeden pro přestěhovaní, druhý (žena) resignoval pro nemoc.
Z politické konsolidace národních výborů, která měla být ukončena 1.12.1970, je patrno, že nižší stupně národních výborů nebyly zasaženy pravicovými živly v takovém míře jako jejich nadřízené orgány. Hodnotíme-li všeobecně práci jednotlivých funkcionářů MNV na kterémkoliv úseku, musíme přiznat, že se u nich projevovala malá náročnost a tolerování chyb z minulých let, nedostatek odvahy otevřeně a zásadně se vypořádat s těmi, kteří v posledních dvou letech neobstáli nebo ztratili zájem o budovatelské úsilí v obci.
Postup konsolidace u městských a místních národních výborů byl stále sledován prostřednictvím pověřených pracovníků ONV i členů rady ONV.
V prvních měsících roku 1970 probíhal proces konsolidace u Měst NV a MNV celkem pomalu, národní výbory plně nevyužívaly možností daných ústavním zákonem č. 117/69 Sb. a váhaly s odvoláním poslanců a volbou poslanců nových. Teprve ve druhé polovině roku 1970 došlo ke zrychlení konsolidačního procesu u Měst NV a MNV. V mnoha obcích kádrová očista a doplňování orgánů navazovala na pohovory k výměně stranických legitimací, na hodnocení bezpartijních a jinostraníků.
Na základě pohovorů a hodnocení odešlo z podniku a organizací řízených národními výbory celkem 36 pracovníků, z toho 6 ředitelů a 6 náměstků.
Z podniků a organizací řízených NV emigrovalo celkem 15 osob do zahraničí.
Vlna protisovětské nenávisti začala opadávat až v průběhu roku 1970. Teprve akce k Měsíci ČSP v roce 1970 proběhly bez narušení a za důstojné účasti. Na základě naprosté dobrovolnosti byly pak znovu zakládány odbočky SČSP a obnovovány přerušené družební styky.
V časovém odstupu se ukázalo, že protisovětské nálady byly vyvolány uměle, a že v povědomí našeho lidu žijí kladné vztahy k lidu SSSR jako pokračování starých tradic. Oběti, které přinesla Rudá armáda za naše osvobození nabývají opět svou nesmírnou cenu.

PŘÍJMY: Rozpočet obce na rok 1970
 

 

Položka	Roční rozpočet  Kčs	Výsledky Kčs
Daň z příjmu obyvatel	1 000,-	1 021,-
Daň zemědělská	10 900,-	24 244,-
Daň domovní	35 200,-	37 281,-
Správní poplatky	1 000,-	3 215,-
Stavebnictví	-	8 618,70
Školství	14 300,-	28 819,10
Kultura	-	1 800,-
Místní hospodářství	5 000,-	21 112,20
Ostatní	1 000,-	1 586,-
Příjmy z fondu rezerv	-	80 000,-
Dotace z rozpočtu ONV	-	211 200,-
Nerozpočtované příjmy:	-	-
a)místní poplatky fakult. povahy	-	450,-
b)ostatní příjmy	-	8 000,-
Převody prostředků z fondu	-	-
rezerv a rozvoje	-	85 000,-
Úhrn příjmů	68 400,-	512 347,-

 

 

VÝDAJE:

 

Odvětví	Celkem Kčs
Stavebnictví	109 002,90
Doprava	26 735,10
Vnitřní správa	2 758,40
Místní hospodářství:	-
Organizace pro placené i neplacené služby	60 268,92
Ostatní výdaje	41 156,99
Všeobecná pokladní správa	4 205,-
Školství:	-
Mateřské školy	23 570,92,-
ZDŠ	17 511,19,-
Školní potřeby	2 703,-
Kultura	34 476,55,-
Vnitřní správa	81 686,05,-
Celkem	446 226,50,-

 

 

Přehled peněžního hospodářství MNV v Popovicích v roce 1970

 

 

Rozpočtové hospodářství:	Výsledek Kčs
Příjmy: Rozpočtové příjmy	512 347 ,-
Výdaje: Rozpočtové výdaje	446 226,50 ,-
Výsledek hospodaření	66 120,50 ,-
K tomu: cizí platby	240,-
Fond rezerv a rozvoje	-
b)ostatní prostředky	58 194,53 ,-
Celkem	124 555,03 ,-

 

 

II.

Zemědělství

Přehled činností JZD od r.1950-1970

Pozemková reforma za buržoazní republiky nevyřešila úplně zemědělskou otázku ve prospěch venkovských pracujících. Agrární straně se podařilo vyjmout značnou část půdy z parcelace a přeměnit ji v tzv. zbytkové statky, které pak byly za výhodných podmínek přidělovány především vesnickým boháčům. Proto KSČ ihned po osvobození v roce 1945 upozorňovala, že je nutno uskutečnit revizi pozemkové reformy. Na podzim roku 1946 vystoupila s plánem postupného řešení zemědělské otázky, v němž bylo shrnuto šest zemědělských zákonů Ďurišových. Navrhovaná revize měla postihnout na Uherskohradišťsku především 11 zbytkových statků o celkové výměře 1 253 ha zemědělské půdy. Ale některé MNV i JSČZ se postavily proti revizi pozemkové reformy. Nezajišťovali plnění výrobních a dodávkových úkolů, nevedly rolníky ke zlepšení organizace práce a nestali se rozhodujícími činiteli v agitační kampani pro založení JZD. Činnost JSČZ se zaměřovala především na přidělování peněz z vázaných vkladů.
Okres Uh. Hradiště byl tehdy převážně zemědělský s malými závody a s půdou rozdrobenou na úzká políčka, což znemožňovalo využití mechanizace, zvyšování hektarových výnosů a tím i plnění dodávkových úkolů.
Řešení zemědělské otázky bylo ztíženo také tím, že přechod vesnice k socialismu nebylo možno uskutečnit znárodněním nebo nařizováním nýbrž na základě dobrovolnosti.
Socializační proces vesnice byl na Uherskohradišťsku zahájen koncem dubna 1949, ale prozatím jen s negativními výsledky. Mnohým členům KSČ nebylo totiž zcela jasno poslání JZD, a ti, kteří půdu vlastnili, se obávali, že jim bude znárodněna. Tak se stalo, že v jedné obci, kde se konala veřejná schůze, uvítali přítomní občané zástupce ONV zpěvem známe velehradské písně „Dědictví otců zachovej nám Pane!“. Či-li z hlediska dnešní doby řečeno v tomto smyslu: „Pane, nechej nás v potu tváře dobývat chléb náš vezdejší a nedopusť, aby zcelené lány polí vydaly bohatou úrodu.“
Ale přesto, že první přesvědčovací akce skončily nezdarem, zaměřila se strana znovu na ty obce, v nichž byly dány pro založení JZD nejpříznivější podmínky.
V roce 1950 byly podniknuty i v Popovicích první kroky k vytváření větších zemědělských celků a ke združstevňování všech drobných i větších zemědělců. Byl ustaven přípravný výbor, který tvořili tito občané: Fr. Žák čp. 111, Marie Vlčnovská, Antonín Bureš, Jan Šimek, Alois Junáštík, Antonín Vaněk, Josef Křapa a Ant. Tichoň.
Jelikož první přesvědčovací akce skončily nezdarem, pokračovali funkcionáři strany a MNV i v roce 1951 v agitační kampani pro zřizování HTUP (hospodářsko-technická úprava půdy) a v přesvědčování zemědělců a výhodách společného hospodaření.
Dne 29.8.1951 byla provedena v Popovicích volba představenstva JZD, jehož předsedou se stal František Žák čp. 111. Dne 26.9.1951 byl na členské schůzi schválen a přijat II. typ družstevního hospodaření.
Rok 1952 se stal historickým mezníkem v hospodářském i politickém rozvoji obce Popovice. V tomto roce se utkaly síly starých zakořeněných tradic se silami pokroku, požadujícími začlenění všech místních zemědělců do JZD a provedení HTÚP. Za tím účelem začaly již v zimních měsících přesvědčovat agitační skupiny naše zemědělce, aby se zapojili do společného hospodaření. Agitační práce pak trvaly po celý rok a dne 27.10 1952 vstoupilo do družstva posledních 35 zemědělců a obec Popovice byla třináctou obcí v okrese, v níž byla provedena socializace vesnice.
Socializační proces naší obce nebyl však brán všemi družstevníky upřímně a poctivě. Mnozí zemědělci nedůvěřovali novému pojetí socialistického hospodaření a již v prvních jarních měsících v roce 1953 se začali z družstva odhlašovat. Podle zápisů bylo v tomto roce z družstva vyškrtnuto 41 občanů a přidělena jim půda na okrajích honů. Tehdy obhospodařovalo naše JZD 282 ha zemědělské půdy, z toho 154 ha orné.
Rok 1954 byl po stránce hospodářské velmi nepříznivý. Velká sucha a pak velké lijáky znehodnotily převážnou část úrody, napadené též různými škůdci (mšicemi, peronosporou, plísněmi). V roce 1954 byla poprvé nalezena v Popovicích v polní trati Hlaviny mandelinka bramborová. Pracovní jednotka činila 17 Kč a 3 kg obilí. V tomto roce zemřel první předseda místního JZD František Žák čp.111 a na jeho místo byl zvolen František Šilhavík.
V roce 1955 se hospodářské poměry v místním JZD oproti minulému roku podstatně zlepšily. Pracovní morálka družstevníků nebyla však ještě dobrá, neboť ze 104 členů pracovalo jen 70, takže družstvu musely vypomáhat brigádnici z průmyslových závodů. Průměrný roční výdělek družstevníka obnášel v roce 1955 4352 Kčs. V tomto roce byl postaven seník, porodnice pro prasnice, ohrazen celý hospodářský objekt a zaveden do něho vodovod.
Rok 1956 nebyl příznivý pro zemědělskou výrobu, neboť silné mrazy a náhlé oblevy snížily značně výnosy obilovin. Ale přes všechny potíže činila pracovní jednotka v místním JDZ 19 Kč mimo naturálie.
V roce 1957 přikročilo JZD k výstavbě nového vepřína a sdružovalo 62 zemědělských závodů. Stav dojnic dosahoval 62 kusů, průměrná roční dojivost činila 2 316 l mléka. Výroba hovězího masa činila 90 q, vepřového 154 q. Celková hospodářská produkce družstva dosáhla v roce 1957 částky 1 274 000 Kčs.
V roce 1958 přistoupilo do místního JZD 74 nových zemědělských závodů a výměra orné půdy se v něm rozšířila na 215 ha. V této době byla též zřízena zelinářská zahrada na Loukách, plánovalo se rozšíření hospodářských objektů, seníků, drůbežárny a nákup dalších hospodářských strojů. Pracovník jednotka si udržela svůj kurz a její hodnota činila 18 Kčs, naturálie 4 Kčs.
V roce 1960 se hospodářská situace družstva značně zhoršila. Projevilo se to v pracovní jednotce i v pracovní morálce, zejména v docházce do zaměstnání. Živočišná výroba byla hluboko pod svou úrovní, nebyl plněn plán nákupu mléka, selat a masa. Tak začalo naše JZD klesat na úroveň zaostávajících družstev. Pracovník jednotka dosáhla v roce 1960 jen 10 Kč bez naturálií, které již nebyly vydávány. Nebyl dostavěn kravín, plánovaný teletník ani mostní váha. Na investice nebylo vyčerpáno 230 000 Kčs, protože představenstvo JZD nebylo schopno organizačně zvládnout dané úkoly. Proto bylo nutno přesunout tyto finanční prostředky do příštího roku, čímž bylo družstvo hospodářsky ochuzeno, neboť se jednalo o státní subvence a dlouholeté půjčky.
Ani v roce 1961 se hospodářské poměry v místním JZD nezlepšily, ačkoliv družstvo již mělo 187 členů a obhospodařovalo 421 ha orné půdy. Pracovní jednotka zůstala přibližně na stejné úrovni, tj. 80 Kčs a 8,35 kg naturálie. Ani jeden z předepsaných ukazatelů nebyl splněn. V průběhu roku se projevily v řízení a organizace družstva takové nedostatky, že po dohodě vedoucích složek v obci muselo v něm dojít k reorganizaci. Novým předsedou byl zvolen Jan Šimek, mechanizátorem Bohumil Bujáček, živočichářem Viktor Válek, vedoucím rostlinné výroby Isidor Veletský.
Za vydatné výpomoci družstevníků a brigádníků byl dobudován kravín pro 105 dojnic a započalo se se stavbou gigantu pro odchov prasat na žně. Tato stavba byla provedena v roce 1962 na popud vyšších orgánů za účelem zajištění výroby vepřového masa. Vedení družstva se stále potýkalo se špatnou pracovní morálkou a malou odpovědností všech družstevníků ke kolektivnímu hospodaření. Přesto, že se jejich životní úroveň zvyšovala, nenacházeli stále dobrý poměr k družstevnímu majetku. Pracovní jednotka, plánovaná na 14 Kč družstvu v roce 1962 nevyšla. Družstevníkům bylo vypláceno jen 11 Kčs.
Dne 30. 9. 1963 ve 3 hodiny vypukl požár v seníku JZD který se pak přenesl na ocelokůlnu. Shořelo 50 vagónu kvalitního sena a 30 vagónů slámy. Vzniklá škoda byla vyčíslena částkou 400 000 Kč a uhrazena pojišťovnou. Tento požár je považován za sabotážní čin. Hospodářské výsledky v místním JZD nezaznamenaly ani v roce 1963 podstatné změny k lepšímu. Přes veškeré úsilí některých funkcionářů dosáhal pracovní jednotka jen 12 Kčs.
V roce 1964 mělo JZD v Popovicích 194 členů a obhospodařovalo celkem 497 zemědělské půdy, z toho 412 ha orné. Kromě toho bylo v obci 192 záhumenek, kteří obhospodařovali 90 ha a 2 soukromí zemědělci s výměrou 12 ha. tito byli jen přítěží obce, jelikož neplnili dodávkové povinnosti. V roce 1964 byl zvolen předsedou JZD v Popovicích Fr. Rybníkář, ale ještě v tomto roce se své funkce vzdal. Na jeho místo nastoupil Josef Matyáš. Pracovní jednotka dosáhla v roce 1964 12 Kč a 1,35 kg obilí. Začaly se stavět dílny a garáže, při čemž bylo odpracováno bezplatně 4 860 hodin.
V průběhu roku 1965 bylo provedeno několik kádrových změn v místním JZD, v němž byl K. Slovák nahrazen Fr. Kaňovským a Čechmánek Fr. Novákem. Vlivem špatného počasí poklesly v roce 1965 tržby v rostlinné výrobě o 50%.
V roce 1966 se hospodářská situace v místním JZD opět zlepšila a byly splněny dodávkové úkoly o nákupu až na vepřové maso pro nedostatek selat. Pracovní jednotka činila 15 Kčs mimo naturálie. Při výrobě družstva odpracovali občané v roce 1966 4 860 brigádnických hodin, z nichž polovina nebyla proplacena. Bez pomoci všech a výrobní zemědělské správy by nebylo možné, aby se družstvo tak brzy postavilo na lepší hospodářskou základnu. Velkou zásluhu o to měl také poslanec ONV Vl. Zicha, který hospodářské poměry v místním JZD jako zkušený odborník sledoval, družstvu radil a pomáhal.
V roce 1967 dosáhla pracovní jednotka 16 Kčs mimo naturálie. Kromě toho byly vypláceny prémie za splnění předepsaných úkolů a propláceny i členské přínosy částkou 60 000 Kčs.

Porovnání některých hospodářských výsledků v letech 1961 a 1967:
 

výnosy cukrovky z jedn. ha :	1961	220 q	průměrná roč.dojiv.v l	1961	4,6l
-	1967	220 q	-	1967	6,76 l
odchov selat na jednu prasnici :	1961	7,7 ks	výroba na 1 ha v korunách	1961	2 511 Kčs
-	1967	20,7 ks	-	1967	6 923 Kč

 

V roce 1967 byl zaveden v JZD v Popovicích chov ovcí v počtu 110 ks a odchov krůt.
V roce 1968 se hospodářská situace i pracovní morálka v místním JZD zhoršila. Ani jeho spolupráce s MNV a ZO KSČ nebyla dobrá. Začaly se rozšiřovat takové názory, že tyto dvě vedoucí složky v obci by neměly zasahovat do hospodářských záležitostí družstva. Dále se začaly v družstvu zavádět nové formy řízení, a to tak, že se vyrábělo jen to, co vyžadovalo nejméně práce, námahy a starostí. Některé pozemky byly nedbale zorány a osety, takže nedávaly předpoklad pro dobrou úrodu.
Hospodářská situace družstva se podstatně nezlepšila ani v roce 1969, i když pracovní jednotka obnášela v tomto roce 24 Kčs.
Rok 1970 se hodnotí na zemědělském úseku v celostátním měřítku celkem kladně. Údaje českého statistického úřadu konstatují, že zemědělství v ČSSR se řadí mezi přední hospodářská odvětví, v nichž úspěšně pokračuje konsolidace výrobní základny.
Také náš okres si nevedl v tomto směru v roce 1970 špatně. I přes opožděné jaro, nepříznivé počasí a jiné těžkosti se podařilo zvládnout všechny polní práce, sklidit všechnu úrodu a položit dobré základy příštímu roku.
Výsledek hospodaření v místním JZD v roce 1970 však potvrdil, že s jeho výrobními výsledky nemůžeme být spokojeni. Svědčí o tom nedodržování plánovaných výnosů a výsledku užitkovosti dobytka, která měla mít s ohledem na potřeby našeho národního hospodářství stoupající tendenci. V produkci cukrovky zůstalo JZD v Popovicích na úrovni roku 1966 a na hlavním výrobním úseku – v žíru prasat, dosáhlo v denním přírustku 0,44 kg na kus, tak jako před pěti lety. Nepříznivý výsledek ve výnosech, užitkovosti a tržní produkci se však neprojevil ve výši odměn, které byly vyšší než v letech minulých. Stalo se tak proto, že k výplatě odměn bylo použito finančních prostředků z provozně zajišťovacího fondu, nastřádaného pracně v posledních pěti letech.
Výroční členská schůze se zabývala těmito nedostatky a dospěla k závěru, že hospodářskou situaci družstva lze zlepšit jedině cestou zvyšování výroby, její racionalizací a hledáním úspor. To znamená, že na všech úsecích se musí pracovat lépe než dosud a že je třeba učit se i od sousedů a všude tam, kde to dělají lépe. V průběhu roku bude nutno zajistit na všech úsecích soustavní a pravidelné hodnocení výsledků práce a plnění plánu. Jedině tímto způsobem může místní JZD plnit v příštích letech své závazky vůči společnosti, stále zlepšovat a uspokojovat existenční požadavky svých členů, zejména v oblasti pracovního prostředí.
Čísla ukazují, že členskou základnu tvoří více než polovina družstevníků starších 50 let a že družstvo má nedostatek mužů, zejména mladých lidí. Proto je třeba v příštích letech zajišťovat dobrým hospodařením všem družstevníkům pevné a přiměřené odměňování za vykonanou práci.
Mimo hospodářskou činnost plnilo JZD v Popovicích z r.1970 také funkci společenskou a mělo své zástupce v zemědělské, kulturní a sociální komisi MNV. Spolupráce družstva s MNV, ZO KSČ a dalšími společenskými organizacemi se v poslední době zlepšila. Ukončením konsolidačního procesu byly vytvořeny podmínky pro intenzivní a plodnou spolupráci.
V technickém vedení družstva i ve voleném orgánu nebylo v roce 1970 změn, až na jeden případ ve funkci agronoma a ekonoma.
Představenstvo se scházelo pravidelně každý týden a řešilo všechny problémy družstva.
Je nesporné, že rozhodující úlohu v družstevní velkovýrobě musí sehrát mechanizace, která má být dokonalá, řádně udržovaná a všestranně využitá. Jenže žádný z těchto požadavků nebyly v našem JZD na patřičné úrovni. Stroje, které družstvo v roce 1970 vlastnilo, již dožívají a jejich poruchovost zaviněná často i řidiči a ostatním personálem, si vyžádala mnoho finančních prostředků.
Koncem roku 1970 byly opět navázány užší styky mezi vedením družstva a MNV. V letech 1968 – 1969 se stávalo dosti často, že někteří vedoucí funkcionáři JZD se dívali na zástupce MNV „přes prsty“, zejména když jim byly vytýkány některé nedostatky
V rámci okresu se vyznačovalo uplynulé období zvýšením mléčné užitkovosti, zvýšením přírustku skotu a chovu selat na jednu prasnici. Zvýšená tržní produkce masa zabezpečila plnění plánu v roce 1970 na 106,59. Tržní produkci vajec zabezpečuje v okrese koncentrovaná výroba v Drůbežářském sdružení („miliónů kusů), JZD Mistřice (2,3 mil), JZD Uh. Brod (2,2) a dalších zemědělských podnicích (včetně záhumenkářů).
Rozvoji zemědělské výroby přispívá Zemědělský nákupní a zásobovací závod v Uh. Hradišti. Zaměřuje se především na zabezpečení úkolů státního plánu nákupu a plynulé zásobování zemědělských podniků strojenými hnojivy, osivem, krmivy, chemickými prostředky na ochranu rostlin a ostatními zemědělskými potřebami. Zabývá se rovněž výrobou krmných směsí, sušením mléka a brambor.
V našem okrese se zaměřujeme v současné době na rozvoj kooperace a integrace.
Dosavadní zkušenosti ukazují, že jednotlivé zemědělské podniky nelze specializovat bez přímé návaznosti na potřeby okrese a potřeby celospolečenské, bez přímé návaznosti na ostatní zemědělské podniky a bez uplatnění pevných kooperačních vztahů mezi nimi.
Z těchto důvodů bylo rozhodnuto vypracovat celookresní koncepci rozvoje zemědělské výroby v návaznosti na koncepci Jihomoravského kraje.
Při realizaci těchto záměrů bude možno dosáhnout skutečně pronikavých úspěchů. Zemědělství, jemuž strana a vláda věnuje mimořádnou pozornost, se stává rovnocenným partnerem ostatních odvětví národního hospodářství.

Postup polních prací

Příprava na žně v místním JZD byla v roce 1970 celkem dobrá. Opožděná sklizeň obilovin byla způsobena nedostavěností posklizňové linky, zaviněnou zemědělským stavebním podnikem v Uh. Hradišti..
Plánovaných výnosů bylo dosaženo u honů pojatých do odplevelovací skupiny. O větší ztráty obilovin se přičinilo především počasí, zvláště v posledních předsklizňových dnech. Ječmeny v podsevech značně slehly a nebylo možno najít takový systém sklizně, aby se předešlo ztrátám, na něž občané poukazovali. Je třeba, aby JZD pokračovalo i v příštích letech v odplevelování pozemků a dosáhlo takto vyrovnaných hektarových výnosů, jako např. v honu Hlaviny, kde se sklidilo 36 q ječmene z 1 ha.
Kladně je třeba hodnotit připravenost kombajnů. Zemědělský nákupní podnik v Uh. Hradišti však neměl k dispozici dostatek skladovacích prostorů a odmítal přijímat vlhké obilí. Další slabinou žňové sklizně bylo neplnění smlouvy o odvozu obilí.
K plnění úkolů státního plánu je třeba poznamenat, že JZD v Popovicích dodalo v roce 1970 navíc 2 vagóny obilovin.

III.

Úprava obce

Budovatelské akce

V roce 1970 byly realizovány v Popovicích tyto budovatelské akce:

rekonstrukce rozhlasové sítě v hodnotě : 42 000 Kčs
adaptace učitelského bytu : 95 000 Kčs
odklizení staré budovy kina : 52 000 Kčs
vybudování kanalizace na Záhumní : 65 000 Kčs
položení obrubníků za kostelem v ulici
za Brankou a v ulici Osvobození k JZD: 134 000 Kčs
doplnění a zřízení nového skladu CO: 25 000 Kčs
výbojkové osvětlení : 88 000 Kčs
rozšíření a přestavba elektrické sítě: 45 000 Kčs
přístavba místnosti v mateřské škole
pro plynové zařízení : 16 000 Kčs
Celkem 562 000 Kčs

Kromě toho měl MNV na skladě koncem roku 1970 stavební materiál v hodnotě 96 000 Kčs. Dílo vytvořené v tomto roce občany, můžeme odhadnout v soukromém pojetí částkou 1 180 000 Kčs.

IV.
 

Politický život KSČ v obci

ZO KSČ v Popovicích měla koncem roku 1970 celkem 70 členů. V letech 1968 – 1969 v ní nedošlo k žádným protistranickým akcím. 12 soudruhů a soudružek nebylo prověřeno pro pasivní přístup k politice KSČ. Po prověrce zůstali v ZO většinou důchodci, menší počet dělníků a tři hospodářští pracovníci JZD. Přesto, že tito členové jsou většinou přestárlí, jejich ideová úroveň je dobrá.
V období politické a hospodářské krize spolupracovala ZO KSČ s radou MNV a podílela se na konsolidaci MNV, zejména při doplňování komisí a složek Národní fronty novými členy a aktivity. Prostřednictvím stranické organizace byly obnoveny styky JZD s MNV a navázána normální spolupráce. Bylo zde docíleno jednotného názoru v otázkách politických i hospodářských. Vedení družstva dospělo k závěru, že jen ve spolupráci s MNV je možno dosáhnout lepších hospodářských výsledků, což se pak projeví příznivě i ve zvyšování životní úrovně všech družstevníků.
Ani KSČ v našem okrese nebyla ušetřena nemoci, kterou bylo postupné opouštění leninských principů řízení stranické práce. Důsledkem bylo pronikání nepřátelské ideologie, zejména revizionismus a oportunismus, postupné vzdalování se od lidu, ztrácení důvěry a sebedůvěry. Mnoho komunistů se stálo do pasivity, mnozí – zejména po srpnu – se ani ke své straně nehlásili. Zvláště v některých malých obcích ustala po srpnu činnost celé organizace, nescházely se ani stranické skupiny při MNV.
Cílem úkolů se stávali především komunisté ve významných funkcích, o nichž bylo známo, že zastávají marxisticko leninské stanovisko. „Progresivisté“ používali nejrůznějších forem nátlaku: od zdánlivě demokratických forem útočné kritiky na schůzích a shromážděních přes vyvolávání nepřátelské atmosféry vůči funkcionářům ke skandalisování v tisku a pomocí anonymů, hesel a nápisů, až po fyzické násilí, rozbíjení oken apod.

V.

Veřejný život

Boj za mír

První máj byl v roce 1970 součástí oslav 25. výročí osvobození Československa z fašistické poroby – dne vítězství nad hitlerovským fašismem a vyvrcholení hrdinného zápasu českého a slovenského lidu.
Přátelství národů Československého a Sovětského svazu, které mělo dávné kořeny, zpečetila společně prolitá krev. V těchto bojích vzniklo u nás heslo Se Sovětským svazem na věčné časy!
U příležitosti 25. výročí našeho osvobození byly podepsána se Sovětským svazem nová smlouva, která zachovává cíle a principy smlouvy z roku 1943.
Při oslavě 25. výročí našeho osvobození vyjádřili popovičtí občané sovětskému lidu upřímné poděkování za osvobození a pomoc, kterou nám poskytoval a poskytuje.
Poděkovali desetitisícům českých a slovenských vlastenců, kteří v letech druhé světové války pomáhali doma i za hranicemi vybojovat tento osudový zápas. S úctou a hlubokou vděčností bylo vzpomenuto těch, kteří v domácím i zahraničním odboji na frontách a koncentračních táborech položili své životy za osvobození našich národů.
25. výročí osvobození naší vlasti zastihlo popovické občany uprostřed činorodé budovatelské práce, která jen v roce 1970 přesáhla hodnotu půl miliónu korun. Ohlédneme-li se zpět, zjistíme, jaké množství práce bylo vykonáno v tomto období nejen na úseku naší obce, ale i v celém státě. Plná zaměstnanost obyvatelstva vytvořila předpoklady pro uskutečňování cílů a snů hladovějících mít vlastní střechu nad hlavou, slušné bydlení a zdroj stálých příjmů pro zabezpečení hmotných i kulturních potřeb rodin.
Pohlídneme-li na naši vesnici, zjistíme, že byla celá přebudována. Bylo postaveno 97 nových domů, ostatní byly přestavěny nebo opraveny. Na výstavbu a zvelebení obce byly vynaloženy velké prostředky, o nichž se v minulosti našim občanům ani nesnilo. Připočteme-li k nim ještě brigádnické práce, vznikne dílo představující hodnotu 16,3 miliónů Kčs.
Hodnotíme-li hospodářské výsledky místního JZD za posledních pět let, musíme konstatovat, že i vněm se mnoho zlepšilo. Byla provedena výstavba nových garáží a dílen, nového sociálního zařízení a kanceláří, v roce 1968 bylo přikročeno k výstavbě dvouřadového kravína, ocelokůlny na stroje a sušičky a tím i ozdravění skotu i vepřového dobytka. Zlepšení ekonomických výsledků se projevilo i na pracovní jednotce, která dosáhla 25 Kčs. Další zdárný průběh družstva narušily miliónové škody způsobené větrnou smrští a politicko-hospodářské krize v letech 1968 – 1969.

Udělení Československé ceny míru

Do rámce oslav 50. výročí KSČ bylo pojato i 25.výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou.
Jako výraz ocenění velkého podílu na boji proti imperialismu a fašismu za druhé světové války, v níž padlo nebo bylo umučeno 17 popovických občanů, byla Popovicím propůjčena Československá cena míru. Za toto velké vyznamenání poděkoval předseda MNV České mírové radě UV KSČ i Československé federální vládě. Při tomto slavnostním aktu vyhlásili místní občané svůj závazek, že na výstavbě a zvelebení obce odpracují 37 000 brigádnických hodin. Družstevníci se zavázali, že zvýší produkci masa, překročí plán dodávky mléka, a vylepší své pracovní prostředí. Členové Automotoklubu se zavázali, že odpracují na zvelebení obce 500 hodin, požárníci 300 hodin a že budou udržovat v pořádku protipožární techniku a starat se o vodní zdroje. Svaz protifašistických bojovníků se zavázal odpracovat 400 hodin na zvelebení obce, SSM 200 hodin, Svaz českých žen 200 hodin, zahrádkáři 600 hodin, myslivci 300 hodin.

Vyhodnocení v soutěžích MNV

V soutěži národních výborů, která probíhala v letech 1968 až 1970, byla obec Popovice vyhodnocena takto:

Rok 1968

IV. soutěžní skupina : výše odměny v Kčs
Popovice : 25 000,-
Újezdec u Luhačovic : 12 000,-
Těšov : 10 000,-
Nezdenice: 8 000,-

Rok 1969

IV. soutěžní skupina : výše odměny v Kčs
Horní Němčí : 15 000,-
Žítková : 12 000,-
Prakšice : 10 000,-
Popovice : 8 000,-
 

Rok 1970

IV. soutěžní skupina: výše odměny v Kčs
Horní Němčí : 15 000,-
Medlovice: 12 000,-
Popovice : 10 000,-
Vážany: 8 000,-

VI.

Pohyb obyvatelstva. Život lidí.

Sčítání osob, bytů a domů.

Každá společnost potřebuje k řízení svého vývoje dostatek informací o rozvoji ekonomiky, zaměstnanosti, životní úrovně, složení obyvatel, národnosti atd. A právě tyto informace bývají získávány sčítáním lidu, domů a bytů, které navazuje na tradici předchozích sčítání (první sčítání v roce 1869 a pak vždy po 10 letech s přerušením v době okupace).
Základní údaje, zpracované ze sčítání lidu, dávají podklad k hodnocení uplynulého období a jsou zároveň základní pomůckou pro úvahy o dalším rozvoji naší socialistické společnosti.

Výsledky sčítání lidu v Popovicích.

K 1.12.1970 měla obec Popovice celkem 1249 obyvatel, z toho 617 mužů, 632 žen, 304 domů, z toho 291 domů trvale obydlených, 13 neobydlených, celkem 307 bytů, z toho 299 trvale obydlených, 1 občas obydlený, 7 neobydlených.

Vývoj počtu obyvatelstva:

 

1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1947	1950	1961	1970
626	704	715	842	1025	1024	1042	1042	1107	1319	1249

 

Bydlící obyvatelstvo, muži, ženy, věková struktura:

Z celkového počtu 1249 obyvatel bydlících v Popovicích připadá na věkové skupiny:

 

0 -15 let	16 – 34 let	35 – 59 let	60 - let
311	351	356	231

 

 

Výměra zemědělské půdy obnáší 858 ha.

Základní data o osobách ekonomicky aktivních:
 

 

Osoby ekonomicky aktivní celkem	V tom	-	Z toho osoby činné v zemědělství	Z celkového počtu ekonom. akt. pracuje mimo okres :	-	-
	muži	ženy		v bydl.	v okrese	bydliště
598	331	267	106	87	411	100

 

 

Věková složení obyvatelstva:

 

 

Obyvatelstva ve věku		-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
Bydlících obyvatel	0 - 2	3 - 5	6 - 15	16 - 17	18 - 24	25 - 29	30 - 34	35 - 39	40 - 44	45 - 49	50 - 54	55 - 59
1249	53	60	198	55	145	83	68	83	97	79	33	94

 

 

ve věku od 60 let 231 obyvatel

Společně hospodařící domácnosti a jejich velikostní skladba:
 

 

Celkem	Počet společně hospodařících domácností s počtem členů:z toho s počtem členů	-	-	-	-	-	-
-	1	2	3	4	5	6	7
339	29	75	57	68	57	35	18

 

 

Vybavenost domácností předměty dlouhodobé spotřeby a rekreační možnosti domácností:

 

 

Předměty dlouhodobé spotřeby	-	-	-	-	-
Elektr. pračka	chladnička	kuchyň. linka	kuchyň. robot	vysavač	televizor
270	204	18	40	136	1106

 

 

Stáří bytového fondu

Byty v trvale obydlených domech

 

 

CELKEM	před r. 1870	1871-1899	1900 - 1945	1946 – 1960	1961 – 1965	1966 - 1970
299	7	10	136	93	35	18

 

 

Trvalé obydlení byty podle velikosti

 

Počet obytných místností a ploch trvale obydlených bytů

 

Trvale obydlené byty podle vybavení

Trvale obydlené byty
Vybavené:

 

Výsledky sčítání lidu v okrese

K 1.12. 1970 bylo v našem okrese 142 949 obyvatel, z toho 69 691 mužů a 73 258 žen. Přírůstek obyvatel od posledního sčítání činí 2 396 osob.
Hustota obyvatel na 1 km2 je 144 osob.
Podle velikostních skupin je 88 obcí našeho okresu rozděleno do 8 skupin. Ve skupině do 100 obyvatel jsou dvě obce, ve skupině nejvyšší, tj. od 10 do 15 tisíc obyvatel jsou rovněž dvě obce. Nejvíc obcí je ve skupině od 1 000 do 2 000 obyvatel, jichž je z celkového počtu 82% a žije v nich 46,5% všeho obyvatelstva okresu.
Ve věkovém složení obyvatelstva převažuje skupina obyvatel ve věku od 16 – 59 let (57%), dále skupina od 0 – 15 let (24,6%) a nakonec 60 let a starších (18,3%).
Na 100 šedesátiletých připadá 143 obyvatel ve věku od 0 – 15 let. Při sčítání v roce 1961 připadlo na 100 šedesátiletých 190 osob 0 – 15 letých.
Od posledního sčítání lidu přibylo v našem okrese přirozeným přírůstkem 8 471 obyvatel, naproti tomu ubylo vystěhováním 6 075 obyvatel.
Mimo území okresu pracovalo 21,5% v okrese mimo bydliště 35,59. a v místě bydliště 43% osob ekonomicky aktivních.
K národnosti české se hlásilo 98,3% všech obyvatel, k národnosti slovenské 1,5% a na ostatní 0,2%.

Výsledky sčítání lidu v ČSSR

K 1.12.1970 mělo ČSSR 14 361 577 obyvatel. Proti předchozímu sčítání v roce 1961 je to o 612 tisíc obyvatel více, tj. růst 4,5%.
Z tohoto počtu je obyvatel národnosti:
české , 65 % ,9 335 012 obyvatel
slovenské, 29,2 % , 4 193 575 obyvatel
maďarské , 4 % , 574 462 obyvatel
německé , 0,6 %, 86 169 obyvatel
polské , 0,5 % , 71 828 obyvatel
ukrajinské a ruské, 0,4 % , 57 446 obyvatel
ostatní, 0,3 % , 43 085 obyvatel
Celkem 100 % 14 361 577 obyvatel

Průměrný věk obyvatelstva v ČSSR dosahuje 34,3 roku, v ČSR 35,5, na Slovensku 31,5. Čtvrtina veškerého obyvatelstva v ČSSR (24,6 %), jsou děti do 15 let. Proti roku 1961 je jich o 490 méně. Zatímco v roce 1961 skupina občanů starších 30 let představovala 13,7 % všeho obyvatelstva, v roce 1970 dosáhla 17 %.
Údaje o věkové struktuře obyvatelstva nejsou jen čísla pro čísla, nutí k vážnému zamyšlení. Přírůstek starších občanů znamená, že musíme rozšířit zdravotní a sociální péči a že na to musíme včas pomatovat. A naopak menší počet mládeže do 15 let signalizuje, že nám v příštích letech mladí lidé budou někde chybět.
Také řešení bytové situace u nás je jednou z hlavních otázek.

K 1.12.1970 měli jsme v ČSSR 4 240 000 trvale obydlených bytů proti 3 829 000 v roce 1961. Novou bytovou výstavbou se změnil standart bytů. Zatímco v roce 1961 představovaly třípokojové a větší byty 17 %, v roce 1970 to bylo už 30 %. Počet obytných místností na jeden byt vzrostl z 1,77% v roce 1961 na 2,12%.
Likvidace starých domů a bytů slučováním jednotlivých místností ubylo u nás jednopokojových bytů, bytů o pokoji bez kuchyně nebo o obytné kuchyně a zvýšil se počet bytů dvoupokojových a vícepokojových. Ty dnes čítají až dvě třetiny bytového fondu.
Změnilo se také vybavení bytů. Skoro 30 % a v ČSR něco přes 30 % bytů mělo ústřední topení. Před 10 lety mělo tuo moderní vymoženost jen 8% bytů. Zvýšil se i počet domácností se zavedeným plynem více než o 10% na 30%. Koupelnu má 57% bytů v ČSR 60%. Elektrickou pračku najdeme v 69% domácností. (v roce 1961 – 13%), v 73% domácností mají televizor (v roce 1961 ve 24%), v 51% domácností je vysavač, 17% domácností má automobil a 18% motocykl.

Úmrtí význačných občanů

Dne 20.12 1969 zemřel v Popovicích ve věku 71 let Štěpán Potomák, horlivý sběratel folkloru a lidový umělec, bývalý mistr pekařský, později člen JZD. Z nezměrné obětavosti a lásky k tradicím svých předků a k rodnému kraji vybudoval na dvoře starého rodinného gruntu národopisné muzeum, které se stalo chloubou Slovácka. Bez příspěvků a bez dotací naplnil svou klenotnici ukázkami krojů, výšivek a jiného lidového umění.
V popularitu Potomákova muzea svědčí jeho pamětní kniha, v níž mezi tisíci návštěvníky se objevují i jména význačných cizinců.
Štěpán Potomák nejen sbíral, ale i radil, pomáhal a důsledně dbal, aby staré zvyky a tradice nebyly bezdůvodně měněny a narušovány. S velkou obětavostí a ochotou pomáhal ustrojovat naši mládež do krojů, v nichž pak vystupovala při různých veřejných oslavách.
MNV si velmi vážil folkloristické činnosti Štěpána Potomáka a podporoval ho morálně. Občané v něm ztratili skromného a nenápadného člověka lidumila, sběratele a umělce.
Pro obec Popovice, se stalo Potomákovo muzeum neodlučitelné. To se projevilo i při pohřbu, který byl velkolepou krojovou přehlídkou.
Se zesnulým Štěpánem Potomákem se na místním hřbitově rozloučil předseda MNV Stanislav Habarta.
Kéž bychom měli v našich vesnicích a městech více takových Potomáků.

Celkové zhodnocení popisovaného roku

V roce 1970 se podařilo překročit plánované úkoly v průmyslu, přičemž přírustek výroby byl plně kryt růstem produktivity práce. Vývoj peněžních příjmů obyvatelstva odpovídal tvorbě hodnot. Dosáhlo se globálního souladu mezi poptávkou obyvatelstva nabídkou zboží, byly doplněny zásoby vnitřního trhu, vyčerpané v předchozích letech. Byly realizovány úpravy důchodů a zaveden mateřský příspěvek. V investiční výstavbě se podařilo dodržet ekonomicky únosnou míru, usměrnit odvětvovou strukturu a zastavit růst rozestavěnosti. Podařilo se poprvé postavit více než 100 000 bytů za rok. Plán zemědělské výroby byl v celku splněn. Výrazně se zlepšily výsledky v zahraničním obchodě, ačkoliv důsledky nepříznivého vývoje v letech 1968 – 1969 mohly být odstraněny jen z části. Tak se vytvořila příznivá výchozí základna pro nástup do páté pětiletky.
Hospodářský vývoj v období 1966 – 1970 byl značně nerovnoměrný. Po relativně příznivém rozběhu se působením pravicově oportunistických sil nejen promarnily možnosti intenzivnějšího rozvoje národního hospodářství, ale naopak živelnost a bezkoncepčnost přivedly ekonomiku na pokraj hluboké krize. Podařilo se ji odvrátit jen cílevědomými a energickými kroky nového vedeni KSČ. Jeho opatření umožnila poměrně rychle zlepšit hospodářskou situaci.
Za léta 1966 -1970 vzrostl národní důchod zhruba jen o 3 % a nepodařilo se dosáhnout efektivního rozvoje národního hospodářství. Využití fondu pracovní doby v průmyslu pokleslo.
Významným stabilizačním faktorem ekonomiky se stalo zemědělství. Za posledních pět let se zvýšila jeho produkce proti předcházejícímu pětiletí o 19 %. Rychlý růst umožnilo zvýšení dodávkových průmyslových hnojiv, rozšíření výkonných odrůd zemědělských kultur a rozvoj krmivářského průmyslu. Trvalým problémem zůstává nepříznivá věková struktura pracovníků. Úbytek pracovních sil se nepodařilo v dostatečném předstihu nahradit moderní technologií a technikou.
V období 1966 – 1970 vzrostla v ČSSR v podstatě životní úroveň. Osobní spotřeba obyvatelstva se zvýšila o 30 %, objem výroby a služeb poskytovaných obyvatelstvu bezplatně v rámci společenské spotřeby stoupl téměř o 50%.
Zkrátila se týdenní pracovní doba a byl zaveden všeobecně pětidenní pracovní týden.
Spotřeba masa na jednoho obyvatele dosáhla v roce 1970 zhruba 72 kg, spotřeba mléka stoupla o 17 %, vajec o 13 %. Trh byl obohacen o nové kvalitnější textilní a oděvní výrobky.
Ke zlepšení bytové situace přispěla výstavba 435 000 bytů, lepší vybavení sídlišť, větší údržba bytového fondu a jeho modernizace.
Zvýšilo se vybavení domácností, např. v roce 1965 mělo chladničku 30 % domácností, v roce 1970 již zhruba 60 % domácností, televizor v roce 1965 51 % a v roce 1970 73 % domácností. V roce 1960 vlastnilo osobní automobil každá dvacátá domácnost, v roce 1970 již téměř každá šestá domácnost.
Proti roku 1965 vzrostla průměrná roční minimální mzda o čtyři tisíce Kčs a čistý příjem pracovníka JZD zhruba o šest tisíc Kčs, čímž se jeho průměrný peněžní příjem přiblížil na 88 % přijmu dělníků a zaměstnanců
Byla přijata řada opatření pro zlepšení sociálního zabezpečení. Pokračovalo se ve zvyšování nízkých důchodů, bylo zlepšeno důchodové zabezpečení účastníku odboje a družstevních rolníků.
Také v nemocenském zabezpečení zaměstnanců a členů JZD se uskutečnila mnohá zlepšení. Placená mateřská dovolená byla prodloužena z 22 na 26 týdnů, zvýšeny dávky při mateřské dovolené na 90 % čisté mzdy a zvýšena jednorázová podpora při narození dítěte na 1 000 Kčs, zvýšeny přídavky na děti. Poskytnut příspěvek 500 Kčs měsíčně všem zaměstnaným matkám se dvěma a více dětmi, které po vyčerpání mateřské dovolené pečují o dítě mimo zaměstnání až do jednoho roku jeho věku.
Uplynulý rok se vyznačoval úsilím strany v další konsolidaci politického a hospodářského života a vytvářením podmínek pro klidnou práci. I když mnohé problémy nebyly ještě dořešeny, každý občan již věděl, že proti předcházejícím letům nastalo zlepšení a že cesta nastoupená ústředními politickými orgány a vládou je správná.

Předseda MNV: Z pověření rady MNV zpracoval a zaznamenal: František Fojta