ROK 1936

ROK 1936

První měsíc tohoto roku vyznačoval se neobvykle mírnou teplotou, neboť noční mrazíky byly velmi slabé, zato však teplota ve dne dostupovala u nás až 19°C. Sněhu nebylo vůbec, až v posledních dnech lednových.

Neobvykle mírného počasí bylo využito k vyrovnání pozemku u kostela, kde byla nepěkná zmola zasypána a při tom byla provedena znovu a lépe kanalizace kol obecní studny, aby bylo konečně zabráněno znečisťování pitné vody v ní.

Naprosto nezimní ráz počasí udržel se i v dalších měsících, takže zima byla takřka bez sněhu, ledu i mrazu. Následek toho byl, že stromy vyháněly pupence příliš časně a tyto byly pak teprve z jara se dostavivšími mrazíky částečně zničeny, zejména u marhulí.

Zato z jara táhla se chladna hodně dlouho, takže teplých jarních dnů skoro vůbec nebylo. Proti posledním suchým rokům vyznačovalo se jaro dosti častými dešti, takže naše vyprahlé studny se poněkud napojily.

A právě tyto častější deště způsobily, že obilí na našich polích vzrostlo mnohem bujněji, než v minulých letech, vyznačovalo se jak hustotou, tak výškou, až to působilo obavy pro případ dalších dešťů.

Tyto obavy neuskutečnily se sice hned, ale později plnou měrou. Měsíce přede žněmi byly zase příliš suché. Proto klasy obilné byly dosti hluché, zrno drobné, místy žádné.

Žně začaly dosti slibně za pěkného, suchého počasí, ale brzo změnilo se toto v hotový opak. Uprostřed žní dalo se do deště a bylo-li obilí již dříve polehlé následkem svojí výšky a hustoty, pak polehlo skoro všechno. Některé lány polí vypadaly, jako by obilí přejel parní válec jinde bylo obilí silně zcucháno. Poněvadž pak deště opakovaly se v krátkých přestávkách, byly žně nadmíru namáhavé. Posečené obilí moklo na pokládkách i v mandelích a bylo místy silně porostlé. Vyskytla se i pole, s nichž místo slámy byl sklizen skoro hnůj. Lidé úrodu všelijak poschlou s pole takřka uchýtali. A jak se dalo očekávati, bylo zrna málo a místy všelijaké.

Nejlépe sklízelo se s polí nejméně úrodných, kde řídké a menší obilí nepolehlo a mohlo lépe dozráti, než na dobrých polích.

A výsledek obilních žní? Méně jakostného zrna, ale zato spousta slámy, takže kolem chalup napolích tyčily se četné a vysoké stohy, jak dávno nebylo.

Sklizeň brambor byla dosti dobrá a zemáky netrpěly tolik suchem jako v minulých letech, kdy byly zemáky trvalým suchem a horkem částečně upečeny a kazily se.

Koncem měsíce července byla v naší obci tak jako jinde zkoušena protiletecká poplachová služba po dvě noci. Těžko říci bylo-li to únavou ze žní či poslušnost občanstva, ale jisto je, že noční tma u nás byla zachována až do krajnosti.

Podzim byl tohoto roku dosti mokrý, tak že podzimní setí se hodně opozdilo. Hustotě osení byla na újmu též záplava myší, jichž bylo tolik, že proti nim zakročováno trávením.

První sníh dostavil se sice brzo, ale v zápětí roztál, mrazy dostavily se v půli listopadu.

Během tohoto roku zvětšen třešňový sad na Šibenkách. Výhodné polohy svahů k jihu obrácených využili mnozí občané k zařízení vinohradů. Svah po obou stranách cesty od staré školy k nádraží byl zpracován, oplocen a zřizovány jsou tam vinice několika snaživých jednotlivců. Dokonce i o slušnější úpravu svahu nad roklí pokusil se občan.

I na „Kůtech“ podniknuta byla přeměna některých dosud neplodných a nevyužitkovaných ploch ve vinohrady, o což se pokusilo nově zřízené družstvo.

Zajímavým zjevem v naší obci jest v poslední době zřizování hromosvodů na soukromých budovách. Kdežto před několika lety byly bleskosvody opatřeny pouze školy, kostel a fara, bylo u nás od roku 1933 do letošního roku zařízeno hromosvodů celkem na 32 staveních.

Počet radiových přijímačů dosáhl 14 kusů.

Tohoto roku pořízeny byly také nové lesní plány nákladem Kč 2600.