ROK 1963

ROK 1963

 

Místní národní výbor

I.

 

V roce 1963 nenastaly ve složení MNV ani v jeho pracovním programu oproti roku předcházejícímu žádné podstatné změny.
Plénum MNV zabývalo se především zajišťováním zemědělské výroby a hospodářským upevňováním místního JZD. V plné míře se podílelo na řešení nedostatků v rostlinné i živočišné výrobě, na zajišťování polních prací a pracovních sil. Na úseku výstavby obce řešilo úpravu terénu kolem mateřské školy a budovy MNV, výstavbu komunikací k hospodářským objektům JZD a dokončení nového družstevního vepřínu.
Pracovní náplň plenárních zasedání MNV určoval řádně vypracovaný plán práce, ale ten byl v mnoha případech pozměňován. Nedostatky pléna MNV projevovaly se v tom, že někdy projednávalo úkoly, kterými se měla zabývat jen rada MNV nebo příslušné komise. Ale přesto možno konstatovat, že plénum MNV plnilo svůj úkol odpovědně a podle zásad vytýčených volebním zákonem.
Rada MNV scházela s pravidelně s odstupem 16-17 dnů, pracovala podle schváleného plánu, ale docházelo v ní často ke změně programu. Příčiny těchto změn vyvstávaly nečekaně v řešení velmi naléhavých problémů v zemědělské výrobě nebo na jiných úsecích činnosti MNV. V roce 1963 se konalo celkem 20 schůzí rady MNV s průměrnou účastí 80%. Členové rady snažili se plnit svěřené úkoly co nejlépe, ale přesto bylo nutno k přijatým usnesení někdy se vracet a znova je projednat.
V mnoha případech přizvala si rada k řešení důležitých otázek stranickou organizaci nebo členy představenstva JZD, aby úroveň své práce zkvalitnila. Za celé volební období nedokázala však rozvinout aktivitu poslanců do takové míry, aby prováděli ve svých volebních obvodech besedy s voliči, seznamovali je s danými úkoly, s nimi se radili a diskutovali.
Z počátku volebního období byla pracovní náplň jednotlivých komisí neujasněná.
Po celé údobí pracovala nejlépe komise plánovací, kulturně školská a komise výstavby.
Tyto komise pravidelně schůzovaly, projednávaly a zajišťovaly své úkoly a usnesení rady nebo pléna MNV.
Dobré pracovní výsledky vykazovala také komise sociálně zdravotní, Její členové však projevovali malou aktivitu a postrádali znalost příslušných zákonů a nařízení.
Na úseku veřejného pořádku vykonala mnoho práce komise veřejného pořádku, ale někteří její členové se nezúčastňovali řešení nepopulárních případů.
Jako jedny z nejlepších pracovaly, až do poloviny volebního období komise zemědělská a finanční. Později málo schůzovaly, takže nebyly schopny plnit úkoly vyplývající z usnesené rady a pléna MNV.

Komise místního hospodářství a obchodu zanikla roku 1962 zřízením komunálních služeb v Kunovicích. Do té doby pracoval aktivně. Zavedla pořádek v evidenci pracovníků, ve vybírání poplatků a v kontrole prováděných prací. Větší aktivitu mohla vyvinout na úseku obchodu a v zajišťování sběru odpadových surovin.

Komise pracovních sil zpočátku nepracovala, teprve po několika pohovorech v radě MNV se jejich činnost zlepšila.

Komise finanční měla osm členů a v průběhu roku se sešla jen osmkrát. Malá účast členů ve schůzi brzdila práci komise, takže některé termínované úkoly nemohla vyřizovat včas. Finanční komise prováděla vyměřování a odpisy daní, čtvrtletní rozbory hospodaření MNV a zabývala se plněním plánů rozpočtových příjmů a výdajů MNV.

Komise výstavby měla 10 členů, vesměs odborníků. Scházela se pravidelně a řešila některé problémy a stížnosti občanů přímo v terénu. Dále se zabývala dokončením výstavby mateřské školy, přípravou dokumentace pro generální opravu budovy ZDŠ a některými dlouhodobými úkoly, např. úpravou prostranství před mateřskou školou, úpravou komunikací, položením kanalizace apod.

Komise veřejného pořádku .Komise veřejného pořádku měla 9 členů, sešla se desetkrát a pracovala podle kalendářního plánu. Spolupracovala s VB a s PS VB, prováděla preventivní opatření v JZD při žňových pracích, řešila různé spory a provinění občanů. Až na menší nedostatky plnila dobře své úkoly.

Komise sociálně zdravotní. Komise sociálně zdravotní měla 8 členů.Scházela se pravidelně s průměrnou účastí 80%, pracovala plánovitě. Řešila otázky zdravotnictví a hygieny, a to jak v obci, tak i v JZD. Členové komise prováděli pravidelně kontrolu v Jednotě, v pohostinství, v ZDŠ, v mateřské škole a v objektech JZD. Sociálně zdravotní komise vyřizovala také žádosti občanů o udělení podpor v nemoci, řešila otázky důchodců a jednorázových výpomocí. V otázce bytové provedla několik zásahů a projednala přidělení bytu.

Komise pracovních sil. Komise pracovních sil se zabývala začleňováním mládeže a ostatních občanů do pracovního poměru. Zasahovala také operativně při špičkových pracích v JZD. Prostřednictvím této komise byly zajišťovány brigádnické výpomoci JZD v patronátním závodě, ve školách i na jiných pracovištích, hlavně při sklizni brambor. Oproti minulému roku se činnost komise pracovních sil zlepšila.

Komise plánovací

Komise plánovací měla 12 členů a byli v ní z převážné části zastoupeni předsedové všech komisí MNV. Sešla se celkem dvanáctkrát s nestejnoměrnou účastí. Náplň schůzí odpovídala pracovním plánům. V souladu s vytýčeným plánem uskutečnila plánovací komise také dvě schůze s komisí zemědělskou a jednu schůzi s komisí finanční. Zaměřovala se ponejvíce na výstavbu obce a JZD. Členové této komise dohlíželi na dodržování termínů v přípravě strojů a zaměřovali se také na výrobu rostlinnou a živočišnou. Komise plánovací plnila celkem dobře své úkoly.

Komise kulturní a školská

Školská a kulturní komise byla složena ze šesti členů a tří aktivistů. Měla celkem 16 schůzí, z toho čtyři mimořádné. Všechny schůze se konaly společně s Osvětovou besedou za účasti předsedů společenských organizací a bývaly vždy početně navštíveny. Plán práce ŠKK byl vypracován za spoluúčasti všech složek a Jednotný plán kulturně osvětové práce v Popovicích byl vzorovým dokumentem pro celý uh. hradišťský okres. ŠKK se zabývala veškerým kulturním děním v obci včetně
ateistické propagandy a zajišťovala všechny kulturní a společenské akce. Pod její záštitou bylo uspořádáno 32 přednášek a besed , 24 dalších kulturních podniků včetně tanečních zábav, estrád a divadel. Kromě této činnosti řídila a usměrňovala komise činnost zájmových kroužků, zabývala se propagací špičkových prací v JZD, napomáhala organizování brigád. V rozhlasových relacích seznamovala občany se vším, co považovala za nutné z hlediska kulturního a odpovědně se podílela na všech významných celostátních akcích.

Výbor žen

V průběhu volebního období byla činnost Výboru žen kolísavá. Z počátku, za vedení Fr. Škráškové č. 158, VŽ velmi dobře pracoval, pořádal kurzy šití, uzavíral a plnil socialistické závazky. Později, pravděpodobně zhoršením stavu jmenované, začala činnost VŽ padat. Proto byla zvolena
novou předsedkyní Anna Knotová č. p. 165. I za jejího vedení začal VŽ dobře pracovat a obdržel dokonce od ONV peněžitou odměnu v částce 400 Kč za plnění závazků, ale později utápěl se znova ve svých nedostatcích. A tak tomu bylo i za další předsedkyně Roz. Štípské č. 267, proto v podzimním období 1962 zvolena předsedkyní VŽ Anna Škrášková, učitelka zdejší ZDŠ. Z uvedeného hodnocení je teda jasně patrno, že na neutěšení situaci VŽ se podílel celý jeho kolektiv.

Rozpočet obce

Příjmy:
 

 

Poř. číslo	Název	Plán Kč	Skutečnost Kčs
1.	Daň z příjmu	1.000,-	734,-
2.	Daň zemědělská	214.000,-	210.789,50
3.	Daň domovní	34.500,-	3.834,70
4.	Správní poplatky	6.000,-	5.580,-
5.	Kino	12.000,-	14.249,-
6.	Ošetřovné a stravné MŠ	34.500,-	15.827,80
7.	Vnitřní správa	1.000,-	883,96
8.	Hřbitovní poplatky	3.000,-	9.760,50
9.	Ostatní příjmy	1.500,-	1.440,-

 

 

Hodnocení příjmů

Ve skupině daní činily plánované příjmy cca 250.000,- Kčs, rozdíl v neprospěch plnění cca 4.000,- Kčs, z toho u daně zemědělské 3.300,- Kčs. Plán daně domovní byl splnitelný jen v případě vyrovnání všech nedoplatků do konce roku 1963. Totéž je možno říci o dani zemědělské.
U správních poplatků nebyly tržby dodrženy o 420,- Kčs.
Z docílených tržeb je možno vyzvednout pěkný výsledek u kina,kde na plánovaných 12.000,- Kčs bylo docíleno 14.250,- Kčs a tím dosaženo překročení o 18,8% při snížení nákladů o 2.000,- Kčs tj. asi o 20%.
U ošetřovného a stravného mateřské školy byl plán stanoven pro dvě plně obsazené třídy, takže při obsazení jedné třídy byl nesplnitelný.
Hřbitovní poplatky byly překročeny o 6.700,- Kčs důsledným vymáháním starých nedoplatků správcem hřbitova a členy rady MNV.
Z uvedeného přehledu je patrno, že v celku byl plán příjmů dodržen i když v některých ukazatelích došlo k větším výkyvům zejména u příjmu neplánovaných a nahodilých.

Výdaje
 

 

Poř.č.	Název	Plán Kčs	Skutečnost Kč
1.	Akce Z – komunikace	26.000,-	22.803,-
2.	místní komunikace	4.000,-	3.222,-
3.	Mateřská škola	12.000,-	11.518,-
4.	ZDŠ	15.000,-	8.622,-
5.	Školní jídelna	52.000,-	35.979,-
6.	Učebnice a pomůcky pro ZDŠ	5.000,-	4.918,-
7.	Osvětová činnost	3.500,-	3.632,-
8.	Kino	9.600,-	7.613,-
9.	Požární ochrana	2.500,-	2.973,-
10.	Civilní obrana	300,-	300,-
11.	Poslanci MNV	30.200,-	30.190,-
12.	Správa MNV	21.800,-	24.312,
13.	Veřejné osvětlení	6.000,-	4.470,-
14.	Odvod do vyššího rozpočtu	119.600,-	119.600,-
X	Celkem	307.500,-	307.500,-

 

 

Na akci Z – stavbu silnice k objektům JZD a k Jednotě bylo z plánovaných 26.000,- Kč proplaceno 22.800,- Kč, avšak materiálu navezeno za 29.000,- Kč. Zbývající částka, tj. 32.000 Kč byla uhrazena až v příštím roce.
U ZDŠ se ušetřilo na nákladech cca 6.400 Kč, jelikož zde nebyly provedeny některé údržbářské práce a počítalo se s akcí GO.
Úspora u školní jídelny vznikla tím, že místo dvou plánovaných tříd byla otevřená v roce 1963 jen jedna třída.
Jinak probíhalo čerpání rozpočtových výdajů v souladu s plánem mimo překročení kap. 12 Správa MNV a ušetření výdajů za veřejné osvětlení.
Odvod do vyššího rozpočtu částkou 119.600 Kč byl v plném rozsahu splněn.

 

II. – IV.

Rozplánování jarních prací v JZD

Místní JZD s ohledem na řádné organizační zajištění jarních prací, které je hlavním předpokladem pro splnění všech plánovaných výrobních úkolů v rostlinné výrobě, vypracovala si plán jarních prací. Při vypracování a sestavování tohoto plánu vycházelo jednak z osevního postupu, dále pak z 
technologických karet plodin s přihlédnutím ke státnímu plánu. V tomto plánu byly vytyčeny hlavní zásady související s rozsahem jednotlivých prací, výsadbou, osevem jednotlivých druhů a také s přihlédnutím k tratím a honům.

Sledování postupu jarních prací
Postup jarních prací a jejich provádění v agrotechnických lhůtách sledovala a zajišťovala komise v tomto složení:
1) Jan Miklenda, předseda MNV
2) Fr. Kaňovský, předseda zemědělské komise
3) Václav Vrága, tajemník MNV
4) Jan Šimek, předseda JZD

Jarní práce v JZD byly sledovány a pravidelně hodnoceny v každodenních poradách za přítomnosti předsedy JZD, vedoucího rostlinné výroby, mechanizátora a tajemníka MNV.

Pracovní čety
Rostlinná výroba měla k zajištění veškerých polních prací 6 pracovních čet s tímto počtem pracovníků:
1) Četa Knotové (zahrada) 20 členů
2) Četa Novákové 25 členů
3) Četa Strakové 30 členů
4) Četa Remešové 25 členů
5) Četa Staškové 25 členů
6) Četa Potomáka (vinice) 8 členů
Celkem 133 členů

Za řádné provedení všech jarních prací a dodržení agrotechnických lhůt zodpovídal rostlinář Velecký, mechanizátor Jan Malina a všichni vedoucí pracovních čet.Mechanizátor Jan Malina zodpovídal za řádnou připravenost strojů a závěsného nářadí. Za zajištění výroby v polním zelinářství a nákup všech potřebných semen a za údržbu pařenišť zodpovídal Bajčev. Za zajišťování osiva, bramborové sadby a hnojiv zodpovídal skladník Omelka a vedoucí rostlinné výroby Velecký. V plánu jarních prací, při nasazení mechanizačních prostředků a potahů byly vyčísleny pracovní dny.

Strojový park – postup mechanizace v JZD

I. směna II. směna
1) DT – 54 Ant. Stašek Fr. Novák
2) Zetor 50 S Fr. Rybníkář Potomák č. 35
3) Zetor 35 S Fr. Kaňovský Potomák č. 33
4) Zetor 25 K Malina
5) Zetor 25 K Fr. Kryštof
6) Škoda 30 Fr. Malina
7) Škoda 30 Mir. Šilhavík
8) Zetor 3011 Lad. Potomák
9) RS – 09 Fr. Tvrdoň

Závěsné nářadí
1) Smyky 3 10) Prosekávač 1
2) Brány 6 11) Žací stroje 3
3) Rozmetadla 3 12) Obraceč píce 1
4) Kultivátory 2 13) Hrabačky potahové 2
5) Pluhy tažené 2 4) Sazeč brambor 1
6) Pluhy nesené 2 15) Brány talířové 1
7) Secí stroje 3 16) Válce hladké 1
8) Hrobkovač 1 17) Válce kembridže 1
9) Plečky 2 18) Vlečky traktorové 8

Druhá etapa jarních prací

V druhé etapě jarních prací bylo rozplánováno okopávání, plečkování a jednocení cukrovky a krmné řepy, převláčení, plečkování a okopávka brambor na výměře 27 ha, postřik plevelů u obilovin na výměře 92 ha, sečení lukna 46 ha, sečení jetelotráv na 76 ha. Dále bylo ve druhé etapě jarních prací plánováno s přihnojováním pšenice ozimé na 65,25 ha, žita ozimého na 10 ha, řepky ozimé na 10 ha, směsky ozimé na zeleno na 21 ha, jetelotráv na 54,98 ha, vojtěšky na 21,20ha, luk 11 ha, ovocných sadů 35 ha, pastvin 18 ha.
Celkem bylo třeba přihnojit 107,93 ha obilovin 108 q ledku, 21 ha ozimé směsky 29 q ledku a 10 ha ozimé řepky 12 q ledku.

 

Potřeba osiva a sadby
  

Druh	Osevní plocha v ha	Potřeba na 1 ha	Celkem q	Osivo vlastní  q	Nákup q
Pšenice jarní	5	2q	10	10	-
Ječmen jarní	56,04	1,80 q	101	105	-
Směska jarní na zrno	26,16	2 q	52	52	-
Směska jarní na zeleno	4,8	2-4,2 q	9,6	9,6	-
Krmná řepa	6,74	0,20 q	1,35	-	1,35
Cukrovka	46	0,20	9,18	-	9,18
Brambory	27,74	20	555	555	-
Krmná mrkev	4,5	6 kg	27 kg	-	27 kg
Kukuřice na zrno	6	0,80 q	4,80	-	4,8
Podsev jetele	39,4	0,22	7,8 (3,7)	7,8 (1)	2,7
Vojtěška	16,63	0,22	3,7	1	2,7

 

 

Za účelem zvládnutí všech polních prací v agrotechnických lhůtách a řádného ošetření okopanin bylo použito prémiového odměňování dle prémiového řádu JZD v rostlinné výrobě, zejména u těchto prací:
1) U cukrovky a krmné řepy:
a) ruční plečkování
b) první okopávka
c) jednocení

2) Sklizeň sena :
a) odvoz sena

3) Orba :
a) dokončení zimní orby

Postup polních prací – I. etapa
V polovině dubna 1963 byly provedeny jarní práce v místním JZD v tomto rozsahu:
Z minulého roku zůstalo nedoděláno 25 ha zimní orby,hlavně po sklizni cukrovky. Tato orba byla nyní úplně dokončena , na 36 ha provedena zaorávka chlévské mrvy pod cukrovku, na 67 ha luk a pastvin přihnojeny pícniny a tím byl tento úkol splněn na 100%.
Dokončeno přihnojení ozimů na 105 ha, jarními obilovinami oseto 92 ha z toho jarním ječmenem 56 ha, jarní pšenicí 5 ha a směskami na zrno 31 ha.
Z uvedeného přehledu je patrno, že jarní polní práce probíhaly v místním JZD v roce 1963 úspěšně. Stalo se tak zásluhou brigádníků a nemalý vliv na postup těchto prací měly také denní výrobní porady, prováděné za přítomnosti všech vedoucích pracovníků JZD, zástupců MNV a předsedy revizní komise.
Zbývá ještě dodat, že z plánovaných polních prací zůstalo do poloviny dubna nedoděláno 5 ha řepy, především u nedružstevníků. Řepka ozimá byla po vymrznutí na 8,5 ha zaorána a nahrazena hořčicí. Následkem pozdních mrazíků zhoršila se situace u ozimé pšenice Diany, dále u ozimých ječmenů a směsek.

Druhá etapa jarních prací

K 31.5.1963 byla zaseta technická cukrovka na plánované ploše 46 ha s dodržením agrotechnické lhůty, oplečkováno 32 ha a vyjednoceno 38 ha. K uvedenému datu skončilo také jednocení máku na výměře 1,2 ha.
Z 27 ha plánované sadby brambor bylo pro nedostatek sadby osázeno, oplečkováno a částečně i oboráno 21 ha brambor. V celku pokračovaly jarní práce i ve druhé etapě uspokojivě a nedocházelo k vážnějšímu opožďování. Přispěla k tomu národní směna, na kterou nastoupilo včetně žáků, 300 občanů.
Mimořádnou pozornost věnovalo JZD výrobě kompostu, kterého vyrobilo do konce května 2150m3 a mělo založeno již dalších 1360m3.

Podzimní práce
Koncem září 1963 projevovaly se závažné nedostatky u sklízení brambor, kde činí denní výkon jen 0,8 ha. Příčina spočívala v nedostatečném počtu pracovnic a ve špatné organizaci práce. Proto rada MNV si vyžádala brigádnickou výpomoc u SPP n.p. Kunovice, dále v zemědělské škole i v JZD v Kunovicích a zajistila si také pomoc místních občanů, pokud možno i jejich uvolnění ze zaměstnání. Za účelem pružnějšího organizování sklizně a kontroly plnění denních úkolů byla ustanovena sedmičlenná operativní skupina v čele s Janem Tichoněm. Sklizeň okopanin,tj. brambor, technické cukrovky, krmné řepy a krmné mrkve byla v místním JZD ukončena dnem 31.10.1963, sklizeň okrajků 8.11. Dále bylo v agrotechnické lhůtě ukončeno plánované setí ozimů.
Začátkem listopadu 1963 jevila se nepříznivě situace v zimní orbě, kde z plánovaných 170 ha bylo zoráno jen 75 ha. Toto zpožďování bylo způsobeno častými poruchami pásového traktoru před provedením záměny v rámci 00 a také samotným zabíháním nového pásu.

Představenstvo JZD
V roce 1963 byli do představenstva JZD zvoleni:
1,Jan Šimek, předseda, č.p. 119
2. Boh. Novák, č.p. 235
3. Fr. Kaňovský, č.p. 83
4. Anna Kaňovská, č.p. 223
5. Jiří Omelka, č.p. 259
6. Ant. malina, č.p. 85
7. Florián Paška, č.p. 30

Počet členů

K 31.12. 1963 mělo JZD v Popovicích 180 členů, z toho 58 trvale. Počet členů zaměstnaných a 122 členů pomáhajících.

 

Částky ušetření na nákladech u rostlinné výroby, hlavně u položky osiva, kde se ušetřilo téměř 50%, dále úsporu za neodebrání hnojiva, nelze plně považovat jako klad hospodaření JZD.Význam používání kvalitního šlechtěného osiva je mimo jakékoliv úvahy a u některých druhů osiv záviselo na něm dodržení či překročení plánovaných výnosů. Význam účelného hnojení není třeba zdůrazňovat, ale přesto místní JZD nenakoupilo a nedovedlo si obstarat, případně i vyrobit,plánované množství hnojiv.
V živočišné výrobě, po uvedení nového vepřínu do provozu, vznikla nová situace, neboť JZD se začalo specializovat převážně na výkrm prasat. CVFP na rok 1963 nepočítal s touto specializací, proto nelze dosti dobře posuzovati výsledek těchto nákladů.
U režijních nákladů družstva je nutno se zamyslet u složky spotřeba energie a pohonné hmoty, kde činí rozdíl asi 12.000 Kčs. U položky opravy byl plán překročen o 52.000 Kčs. tato částka reprezentuje několik moderních a výkonných zemědělských strojů.
Po kompenzaci byly náklady překročeny celkem o 120.000 Kčs, pokud se týče výroby.

Výnosy:
 

 

X	CVFP Kčs	Skutečnost Kčs
Rostlinná výroba:	-	-
Sklizeň z polí	633.499,-	579.563,-
Zelenina	300.415,-	217.359,-
Sady-vinice	44.090,-	39.458,-
Celkem	978.004,-	833.381,-
Živočišná výroba:	-	-
Zvířata	871.150,-	709.524,-
Živočišné výrobky	565.500,-	448.852,-
Celkem	1 436.750,-	1 158.377,-
Ostatní tržby:	-	-
Za lesní výrobky	-	2.470,-
Služby a práce	700.000,-	856.851,-
Ostatní peněžní příjmy	-	27.034,-
Celkem	700.000,-	886.656,-
Tržby celkem	3 114.754,-	2 878.415,-
Celkové rozdělení čistých peněžních výnosů	1 200.915,-	773.580,-
Plánovaný počet PJ	51.350	42.550

 

 

U polní výroby (výnosů) činil rozdíl mezi plánem a plněním asi 60.000 Kčs v neprospěch. samotná zahrada měla ve výnosech manka 80.000 Kčs.
Tržby v živočišné výrobě se rozcházely s CVFP o 300.000 Kčs. Příčin zde bylo několik. Předně to byla otázka dostačujícího množství kvalitního krmiva, dále vhodné prostředí, ve kterém zvířata žila a v neposlední řadě způsob ošetřování. Určitý vliv na vepřový dobytek měla také specializace a na neplnění celovýrobního plánu organizace práce. Vcelku lze říci, že pokud šlo o živočišnou výrobu, vyrábělo JZD málo a draho. Náklady na vyrobenou jednotku daleko zde překračovaly získanou tržbu.

Plánovaná pracovní jednotka

Plán: 14 Kčs Skutečnost: 12 Kčs

Spotřeba pracovních jednotek
 

 

Výrobní odvětví	Celoroční plán Kčs	Skutečnost Kčs
Rostlinná výroba	24.773,-	18.886,-
Živočišná výroba	28.828,-	19.477,-
Investiční výstavba a udržování strojů	-	880,-
Správa a řízení JZD	2.256,-	1.437,-
Ostatní	580,-	1.870,-
Celkem	51.350,-	42.550,-

 

Hynutí selat

Při zavádění specializace výroby vepřového masa byly zjištěny v místním JZD závažné nedostatky, které by mohly v budoucnu způsobit nedozírné národohospodářské škody. V měsíci říjnu 1963 došlo zde k většímu úhynu selat a k vyřazení 30 ks selat na sanitní jatky. Komisionelně bylo pak zjištěno, že k tomuto vyřazování a úmrtnosti došlo z těchto důvodů:
1, Společným ustájením selat asi z jedenácti různých chovů a krmení plnými dávkami bez správných přechodů.
2, Nakoupená selata nebyla karanténována ani očkována proti moru.
3, Nákup selat byl prováděn živelně a bez účasti funkcionářů místního JZD, kteří se nepohodli se zástupci ZNZ, neboť tito tvrdili, že v prvé řadě oni zodpovídají za výkup a dodání selat.

V závěru komisionelního řízení byl vypracován návrh na následující nápravná opatření
1, Příště trvat na tom, aby kupující zúčastnil se osobně nákupu a výběru selat přímo v nakupujícím závodě za spoluúčasti ZNZ.
2, Nakupovat selata pokud možno z nejmenšího počtu závodů, s většími počty nakupovaných selat od váhy 25 kg, zvláště pro velkovýkrmny a pro tato selata vybudovat předvýkrm. Provést přechod na krmení ověřenými a předepsanými kategoriemi směsí, kde bude možno provést všechna předepsaná očkování a zajistit pozorování zdravotního stavu selat během karantény.
3, Do výkrmu přesouvat jen prasata s dobrým prověřeným zdravotním stavem.
4, Při samotném výkrmu prasat dbát o dodržování krmné techniky s přihlédnutím k váhové skupině.
Taktéž dodržovat všechna ustanovení pracovního řádu.

 

V.

Zásobování obyvatelstva

Zásobování obyvatelstva potravinami, uhlím, dřívím a elektřinou bylo v roce 1963 plynulé. V roce 1963 bylo v Popovicích provedeno celkem 168 domácích porážek vepřů povolených MNV. Z tohoto počtu byla předepsána dle vyhlášky č. 69/1963 povinná dodávka sádla ve 105 případech, v 63 případech došlo ke zproštění této dodávky z následujících důvodů:
1, Na základě potvrzení OÚNZ pro TBC v 10 případech
2, Dle vyhlášky odpovídal potřebný počet dětí do 15 let, případně počet osob přestárlých
3, Na základě rozhodnutí komise sociálně zdravotní

Přesto, že obec Popovice měla začátkem roku 1963 1.318 obyvatel, byla zde v provozu jen jedna prodejna Jednoty, a to v nevyhovujícím stavu po stránce prostorové i hygienické. V době dovolených , kdy byla uzavřena, bylo v ní chyceno 40 myší.

 

VI.

Výstavba obce

V roce 1963 byla vybudována v akci Z místní komunikace k hospodářským objektům JZD. Hodnota tohoto díla činila celkem 75 000 Kčs, z toho finančně bylo vykryto z řádného rozpočtu 24.000 Kčs,
z doplňkového rozpočtu 6 000 Kčs. Uvedená akce byla dokončena po stránce finančního čerpání, nikoliv po stránce definitivní úpravy. V posledních třech letech, tj. v uplynulém volebním období, bylo plánováno: dostavění mateřské školy,GO požární zbrojnice (50.000 Kčs),GO místní ZDŠ (100.000 Kčs),GO kulturního domu (100.000 Kčs),vybudování holírny (20.000 Kčs), kanalizace (20.000 Kčs).
Z těchto plánovaných akcí nebyla dosud vybudována holírna (převzaly KS Kunovice), kanalizace (převzalo ZVAK), GO požární zbrojnice a kulturního domu.Naproti tomu byla v minulých letech provedena výstavba administrativní budovy MNV, komunikace k JZD, chodníku na "Kovárni" a částečně opraven rozhlas.

 

VII. - VIII.

 

Společenské org.

Činnost společenských organizací vykazovala v roce 1963 mnoho nedostatků na úseku kulturním, výchovném a všeobecně vzdělávacím. Místní společenské organizace neměly dostatek schopných a obětavých funkcionářů, kteří by měli kladný poměr ke kulturně osvětové práci. To se projevilo nejvýrazněji u SČSP a VŽ. Také ČSM postrádal pevné vedení,
pracoval jen živelně a "balancoval" od akce k akci. Na společenském večírku dne 7.12.1963 pokusili se dokonce někteří soudruzi uplatnit své sklony k chuligánství a MNV nazvali šatlavou.Mezi organizace, které pracovaly v roce 1963 odpovědně a v souladu s naším socialistickým
zřízením, možno zařadit SVAZARM, který nezištně pomáhal JZD a svou houževnatostí vykonal mnoho veřejně prospěšných akcí. K němu se řadil obětavostí a dobrovolnou kázní ČSPO. V tomto směru nelze dále opomenout ani svaz zahrádkářů. Dalším zářivým příkladem obětavé práce byl divadelní sbor Osvětové besedy, který zásluhou Miroslava Prajze (č.p. 133) plnil již po dvě léta úspěšně a odpovědně své poslání.

Činnost ŠKK a Osvětové besedy

Řídící a plánovací činnost kulturně osvětové práce prováděla OB společně se složkami NF. Plán kulturních akcí, přednášek a školení byl sestavován za účasti všech složek. Členové ŠKK a OB scházeli se pravidelně podle plánu a dodržovali programovou náplň schůzí.Nedostatky projevily se ve využití místního rozhlasu a názorné agitaci, v práci s tiskem, knihou , kronikou atd. Na tomto úseku se pracovalo nárazově a živelně. Nepodařilo se tmelit rozhlasové a jiné kolektivy, které pracovaly jen o určité roční době, např. o žňových a podzimních pracích.
Nedostávalo se jim také trvalé odborné pomoci a dobrého překladu. jednou z vleklých překážek pro zdárnou činnost bylo dojíždění tajemníka MNV a předsedy OB do zdejší obce.Velmi zaostávala agitační a propagační práce v JZD. Proto nebylo možno propagovat nové družstevní
pracovní metody. Přesto, že účast na schůzích OB bývala velmi dobrá, scházel aktivu osvětových pracovníků patřičný zájem.

Jednotný plán kulturně osvětové práce

V roce 1963 byl vypracován pro obce Popovice a jako vzor pro celý UH. Hradištský okres Jednotný plán kulturně osvětové práce.Při sestavování tohoto plánu se vycházelo z usnesení XII. sjezdu KSČ, jehož body byly zaměřeny na rozvoj politické, odborné a výchovné veřejné činnosti. Při tom se přihlíželo na současné společenské zájmy okresu, obce a všech našich spoluobčanů.
V průběhu roku 1963 byl Jednotný plán plněn takto:
1, Samostatně výchovné a vzdělávací činnosti o péči a zvyšování politického uvědomování našich pracujících bylo vykonáno poměrně málo, ačkoliv na tomto úseku byly zainteresovány všechny místní organizace. Jejich úkolem bylo propagačně zajišťovat pořádání veřejných přednášek o mezinárodní a vnitropolitické situaci a starat se o návštěvnost působením na své členy. Možno říci, že žádná místní organizace s OB na tomto úseku nespolupracovala a tak podpisy předsedů těchto organizací na JP se staly pouhou formalitou.
2, Pomoc při rozvoji zemědělské družstevní velkovýroby různými formami osvětové práce se prováděla jen nárazově, a to při žňových a podzimních pracích. Ustavené kolektivy, které se měly soustavně po celý rok těmito otázkami zabývat, pracovali jen povrchně a jen po důrazné domluvě.
Již po několik let nebylo možno zajistit v Popovicích účinnou propagaci, kterou potřebovalo místní JZD jako soli. Pověřené kolektivy se této práci vyhýbaly a odpovědný člen výboru ZO KSČ s. Bača práci těchto kolektivů nikdy nekontroloval a s nimi nespolupracoval .
3, OB ve spolupráci s vedoucími funkcionáři společenských organizací měla vyvinout soustředěnou péči o rozvoj zájmové a kulturní činnosti. Jan Dvořan, předseda OB, se touto otázkou důsledně zabýval, ale přesto se mu dostalo málo pomoci. Přes všechny potíže se podařilo ustavit jen
kroužek myslivosti a pěstitelství při ZDŠ. Dříve ustavené kroužky více pracovaly, ale jejich činnost nebyla veřejnosti dosti známa, bylo proto nutno vložit do jejich práce více života.
4, Společenské organizace v Popovicích soustřeďovaly veškerou činnost jen na taneční zábavy, od nichž očekávaly hlavně zdroj svých finančních příjmů.Takovou kulturou není možno obohatit vědomí lidí. Lidé chtějí stále něco nového, zajímavého, chtějí se dobře pobavit, zasmát, vzdělávat, proto je třeba přemýšlet, hledat nové formy kulturního vyžívání.

Základní devítiletá škola

Ve školím roce 1962/1963 měla ZDŠ v Popovicích 4 třídy a navštěvovalo ji celkem (údaj v kronice chybí) žáků.
Chování žáků bylo celkem uspokojivé, mimo školu v některých případech neslučitelné s výchovou dnešního člověka.Od 1. září 1963 vešel v platnost nový klasifikační řád, který měl významnou funkci polečenskou.Informoval rodiče, školskou správu a veřejnost o tom, jakých výsledků škola dosáhla
ve výchově a vzdělávání žáků. Přispíval ke spolupráci s rodinou a školou a mohl být do určité míry vodítkem jejich výchovné činnosti. U žáků opouštějících školu se staly výsledky hodnocení také vodítkem pro jejich vhodné zařazení na vyšší školu nebo na běžné práce.
V průběhu školního roku přistupovali vyučující ke své práci zodpovědně a usilovali o to, aby výchova školy a rodiny byla jednotná. Pořádali besedy a schůzky s rodiči zaměřené na omezování škodlivých vlivů.
V mnoha rodinách převládal názor, že za výchovu zodpovídá jen matka a ta že se k otci obrací jen tehdy, až sama na dítě nestačí. Proto téma o jednotném působení rodičů bylo zařazeno do programu čtyř besed uspořádaných v průběhu roku.Mezi klady školní práce ve škol. roce 1962/1963 možno zařadit pozornost vyučujících k žákům zaměstnaných matek, individuální přístup k žákům, dodržování hlavních zásad hygieny při školní práci a pozorování správného vztahu k práci vůbec.
Zlepšení vyžadovala činnost pionýrské organizace ve všech ukazatelích. Nedostatkem zůstávalo získávání vedoucích pro kroužky tělovýchovy, kroužek zahrádkářský a technický.

Mateřská škola

Mateřská škola byla v Popovicích otevřena slavnostně dne 16. září 1962. Měla jednu třídu se smíšeným oddělením a navštěvovalo ji 35 dětí. Nebyla v ní vyřešena otázka šaten, kuchyně, jídelny, vnitřního vybavení, zajištění učitelů a další problémy.

Sdružení rodičů a přátel školy při ZDŠ

Plenární schůze SRPŠ a třídní aktivity se konaly na zdejší ZDŠ ve školním roce 1962/1963 podle plánu a mely za úkol sledovat a zlepšovat prospěch a chování žáků ve spolupráci se školou. Třídní aktivy byly oboustranně prospěšné a rodiči hojně navštívené. Nedostatkem však zůstával i nadále
problém, vznikající z nejednotné výchovy školy a rodiny. Skutečnost byla taková, že v mnoha rodinách byly děti vychovávány bez ohledu na to, jaký pokrok a vývoj učinila technika a věda v posledních letech. Většina mladých rodičů byla pokrokového myšlení, ale ohledy na jejich příbuzné
a sousedy jim bránily, aby se postavili rozhodně proti doznívajícím vesnickým zvyklostem. To se projevilo i tím, že až dvě třetiny žáků se přihlásily do náboženství. Přímá praktická pomoc rodičů škole byla účinná. Tak např. za pomoci rodičů byla ve škole opravena římsa, uvolněné dlaždice, proveden nátěr střechy, oprava vodovodu, pohnojeny a zryty školní záhony. Rodiče vypomohli také při MDŽ, rodičovském plese a při Mezinárodním dnem dětí.

Sdružení rodičů a přátel školy při MŠ

Činnost SRPŠ při mateřské škole se zaměřovala ve školním roce 1962/1963 na vybavení školy a úpravu okolí školy. Dále s e naplánovalo, že v období 2 - 3 měsíců bude pořádat autobusové zájezdy do Brna
na divadelní představení a že zakoupí ze svých finančních prostředků velkou Polikarpovu stavebnici.

Kino

Místní kino bylo v roce 1963 pod správou MNV a mělo čtyři zaměstnance. Filmy zde byly promítány dvakrát až třikrát týdně vždy v sobotu a v neděli nebo o svátcích. Každou neděli byl promítán film také pro děti. Výběr promítaných filmů byl celkem vyhovující, návštěvnost poměrně dobrá.
V průběhu roku bylo promítáno asi 140 filmů, průměrná hrubá tržba za jedno promítání činila 100 Kčs, průměrná účast na jednom filmovém představení 38 osob.

 

IX.

 

Sociální a zdravotní poměry

Při průzkumu, který provedla sociálně zdravotní komise MNV začátkem roku 196, byly zjištěny v Popovicích tyto závady:
1, Naprosto nedostačující a hygienicky závadné sociální zařízení v budově ZDŠ. Záchody připomínaly zde spíše latriny,do kterých by mohlo dítě spadnout aniž by to někdo zpozoroval.Zdivo školní budovy bylo prosáklé vlhkem.
2, Zaměstnanci JZD si stěžovaly na špatný příchod do objektů JZD, že sem musí každodenně docházet po nevyhovující silnici v gumových botech. Z objektů JZD vytékala močůvka na veřejné prostranství obce a odtud odtékala do žlebu.
3, V objektech JZD nebylo žádné sociální zařízení.
4, Představenstvo JZD vybudovalo v blízkosti obytných domů kompostovou základnu a studnu, ze které čerpali občané vodu.
5, Naprosto nevyhovující sociální zařízení bylo zjištěno také v kulturním domě (v kině).
6, Bylo doporučeno zřídit v Popovicích vývařovnu pro společné stravování družstevníků, důchodců, učitelů a ostatních občanů.

Dárci krve

Naše socialistická společnost vytváří příznivé podmínky také na úseku sociálního a zdravotního zabezpečení našich občanů. Jedná se o vymoženosti, které bychom marně hledali i v těch nejvyspělejších kapitalistických státech. Je to např. vyplácení zdravotního pojištění, řádná
dovolená na zotavenou, bezplatné léčení a jiné sociální výhody.
Naproti tomu vyskytují se u nás takové případy, že mnozí naši občané přispívají sami k zajištění těchto vymožeností bez ohledu na odměnu, na své osobní volno apod.Patří mezi ně především dobrovolní dárcové krve. Z popovských občanů se k těmto dárcům - zachráncům lidského života, v roce 1963 řadily: Marie Dvořanová, učitelka ZDŠ
Anna Šáchová,č.p. 123, dojička v JZD
Anna Šimonová, č.p. 277, zaměstnaná v domácnosti

Za příkladnou lásku k bližnímu byly těmto dárcům předány dne 7.12.1963 čestné diplomy, které jim udělil Okresní ústav národního zdraví v Uh. Hradišti.

 

X.

 

Kultura bydlení

Kultura bydlení byla v Popovicích v roce 1963 na velmi pěkné úrovni až na několik sociálních případů. V mnoha rodinách však nevyužívali bytového zařízení ke svému pohodlí a tísnili se raději někde v kotlárně nebo v prádelně. Se svým vkusně vybaveným bytem se pak tito občané jen chlubili a používali jej při vzájemných návštěvách.

Narození a úmrtí

V roce 1963 se v Popovicích narodilo 18 dětí , zemřelo 12 občanů.

Stížnosti občanů

Dne 11.12.1963 stěžovali si popovští občané bydlící u družstevního kravína, KNV v Brně, že po výstavbě objektu JZD zvýšila se v jejich ulici frekvence těžkých dopravních vozidel, která znečišťují domy blátem a 
způsobují v nich trhliny.Tímto případem zabýval se dne 13.1.1964 odbor dopravy ONV v UH. Hradišti a dospěl k názoru, že uvedená stížnost je oprávněná. Navrhl, aby trasa komunikace byla zde přemístěna o dva metry doprava ve směru příjezdu ke kravínu, čímž docílí řádného odtoku povrchových vod a zvýšení komunikace.

Požár v objektech JZD

Dne 30. října 1963 ve 3 hodiny ráno vypukl v seníku místního JZD požár a ihned se rozšířil na ocleokůlnu. V těchto objektech shořelo celkem 50 vagonů sušené píce a 30 vagonů krmné slámy. Způsobená škoda byla odhadnuta na 400 000 Kčs a uhrazena Státní pojišťovnou. V rámci sousedské výpomoci darovalo zdejšímu JZD mnoho družstev z okolních obcí převážnou část zničené píce. Požár byl pravděpodobně založen, jeho původce nebyl zjištěn.

Stručné zhodnocení roku

Do roku 1963 vstupoval náš pracující lid s úmyslem, že si bude vytvářet příznivé podmínky pro přípravu sedmiletého plánu 1964 a 1970, že odstraní vše, co je špatné a že svou cílevědomou prací zabezpečí další rozvoj republiky.
Ale ne všechno, s čím se na počátku roku 1963 počítalo, podařilo se uskutečnit.Byla to především nepředvídaná zimní kalamita, která brzdila plnění plánovnaých úkolů v průmyslu, zejména v metalurgii, v těžbě uhlí, v energetice, dopravě i stavebnictví.
Mnoho škod napáchala zima s letním suchem také v zemědělství, takže v některých krajích byla úroda podprůměrná.
Jen velkým úsilím pracujících se podařilo ve druhém a třetím čtvrtletí roku 1963 změnit nebo vyrovnat značné národohospodářské ztráty.
V zemědělství skončila zemědělská výroba celostátně slabě pod průměrem, ale vzrostla oproti roku 1962 o 6-7%. V průměru se sklidilo z 1 ha 22,9 q obilí a 290 q cukrové řepy. Podstatně se zvýšil výnos brambor, který činil průměrně 127 q z 1 ha.
Rok 1963 nebyl příznivý ve vývoji národního hospodářství ani přesto, že do našich závodů bylo dodáno mnoho nových strojů a zařízení, že tisíce pracovníků zvýšily si svou kvalifikaci a že na výzkum a vývoj byly vynaloženy značné finanční prostředky.
Při hodnocení výsledků roku 1963 nemůžeme pominout skutečnost, že dále rostla zmetkovitost, že vzrostly zásoby o 7 miliard, že nebyl splněn plán investic.
Rok 1963 byl významný tím, že 12. prosince došlo k obnovení dvacetileté Smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a počáteční spolupráci mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik. Nejen my dnes, ale i historie ocení tento pro nás tak důležitý
dokument.
Ani v boji za mír lidstvo neochablo. Do Organizace spojených národů pronikly nové a ušlechtilé myšlenky a síly.Došlo k uzavření dohody a částečném zákazu jaderných pokusů, šířil se odpor proti studené válce a pokračovala likvidace kolonialismu na území Asie, Afriky a latinské Ameriky.
Hospodářský vývoj v roce 1963 ovlivnil dosažení cílů vytýčených na rok 1964.

Hospodářské a politické výsledky

K sestavní plánu na rok 1964 přispělo jednání naší delegace v Moskvě, kde byla uzavřena dohoda o perspektivním sblížení naší a sovětské ekonomiky.Podstatným rysem plánu na rok 1964 bylo, že překonával dočasný pokles rozvoje výrobních sil.Předpokládal, že společný produkt vzroste o 3,6 % a národní důchod o 1,4 %. Hrubá výroba v průmyslu se měla zvýšit o 3,6 %, zemědělská o 6,5 %.
Plán počítal s dalším růstem osobní potřeby, která se měla ve srovnání s minulým rokem zvýšit o 2,3 %.Plán na rok 1964 měl vytvořit spolehlivou základnu pro nástup do roku 1965 a pro vypracování dlouholetého plánu na léta 1966 - 1975.
Když rozebíráme současnou hospodářskou situaci naší země a úkoly plánu na rok 1964 a zamýšlíme se nad dlouhodobými výhledy naší země v rozvoji národního hospodářství podle usnesení XII. sjezdu, hledáme odpověď na tyto otázky, čím začít, který článek uchopit, abychom táhli celý řetěz, abychom měli jistotu, že náš postup je správným východiskem, revoluční cestou dopředu.Takovým východiskem bude pro nás jen trvalý vzestup společenské produktivity práce na základě plného využívání pokrokových výrobních zkušeností, nových poznatků vědy a techniky a vědeckých metod organizace práce a řízení výroby.
O tempu dalšího hospodářského rozvoje v naší zemi rozhodne především poctivá a cílevědomá produktivní práce.
Začátkem roku 1964 stojíme před vážnými a velikými politickými akcemi. Ke konci pololetí t.r. se budou konat volby do národních výborů všech stupňů a do Národního shromáždění.Bude třeba, aby občané pečlivě zhodnotili práci národních výborů, aby posoudili, co bylo uděláno,vybrali a zvolili si takové kandidáty, kteří budou zárukou, že splní svou funkci v duchu socialistických cílů a i v duchu socialistické společnosti.

V Popovicích dne 28. července 1965

Zpracoval a zaznamenal :František Fojta, učitel ZDŠ a předseda OB
Podepsáni: Předseda ŠKK:, Předseda MNV: