Obsah
POKLONA SV. JANA NEPOMUCKÉHO
POPIS PAMÁTKY
Poklona sv. Jana Nepomuckého je situována v břehu u polní cesty do Hradčovic. Jedná se o drobnou zděnou stavbu vystavěnou v obdélníkovém půdorysu. Přední a boční fasáda jsou členěny nárožními lyzénami. Průčelí je prolomeno na osu hlubokou, půlkruhově zaklenutou nikou, uzavřenou železnou kovanou mříží. Přibližně uprostřed je stavba člěněna vyloženou římsou, která je nad nikou segmentově vypjatá. Nad římsou se vypíná oble tvarovaný protáhlý štít, přecházejícíc ve čtyřbokou kapličku, jejíž přední strana je na osu prolomena pravoúhlou nikou. Kaplička je ukončena vyloženou římsou, která nese čtyřbokou stanovou střechu, v jejímž vrcholu je nízký ořímsovaný pilíř s tepaným dvouramenným křížem. Na přední straně kapličky rytý letopočet 1857. Zadní stěna je nad střední římsou prolomena na osu pravoúhlou nikou.
Uvnitř hluboké niky na přední straně je obraz sv. jana nepomuckého, zpodobňující postavu světce s typickými atributy, stojícího pilíře, v pozadí kamenný most se sochami světců(karlův most) a panorama Prahy.
Barevnost stavby je bílá. Kolem stavby je kamenný podklad, vpředu dva stupně.
Sv. Jan Nepomucký je patronem
Čech, kněží a zpovědníků, uchování zpovědního tajemství, cestování, poutníků, šťastného návratu (proto jsou jeho sochy umístěny většinou na rozcestích a na mostech), lodníků, vorařů, mlynářů, proti pomluvám, za mlčenlivost, proti nebezpečím z vody, jezuitů, patron všech vod.
Atributy
je zobrazován jako kněz v rochetě a kožešinovém pláštíku, se štolou a biretem na hlavě, křížem v náručí a knihou a palmou v ruce; pět hvězd kolem hlavy (které podle legendy ukazovaly, kde leží ve vodě Janovo tělo), prst na ústech, jazyk, staroboleslavské palladium (podle legendy putoval světec do Staré Boleslavi), kotva .
Svatý Jan Nepomucký - životopis
Sv. Jan Nepomucký Jan z Pomuku se narodil kolem roku 1340. O místě jeho narození nebylo nikdy pochyb, jde zcela jistě o tehdy trhovou ves Pomuk, náležející nedalekému cisterciáckému klášteru, jehož impozantní trosky pod Zelenou Horou jsou dodnes patrné. Četné požáry přežil raně gotický kostel sv. Jakuba, v němž byl s největší pravděpodobností Jan pokřtěn (není totiž známo, že by v Pomuku či sousedních Přesanicích byla ještě jiná svatyně). Na místě, kam pozdější tradice kladla světcův rodný domek, se dnes tyčí barokní chrám, zasvěcený Janově památce. Mnoho nevíme ani o Janových rodičích. Otec Velfín (Welfin) byl pomuckým rychtářem v letech 1355 - 1367. O matce budoucího světce žádná zmínka neexistuje. Některé prameny sice hovoří o tom, že byla příslušnice pomuckého rodu Hasilů, ale tento údaj nelze prokázat.
Základy vzdělání Jan získal ve škole, která byla zřízena už kolem roku 1344 při farním kostele sv. Jakuba. Další studia, která měl údajně absolvovat v Žatci, nebyla prokázána. Naopak je doloženo, že Jan studoval na Vysokém učení v Praze a patřil mezi nejlepší žáky.
Janovu cestu ke slávě i tragickému konci ukazuje tento chronologický přehled
1369: veřejný notář v Praze
1380: oltářník v katedrále sv. Víta
1383-1387: studia církevního práva v italské Padově
1387: kanovník u sv. Jiljí a doktor dekretů
1389: kanovník vyšehradské kapituly, dále generální vikář arcibiskupa pražského ve věcech duchovních
1390: Jan vyměňuje dne 26.srpna své farářství u sv. Havla za úřad arcijáhna žateckého
20.3.1393: umírá Jan na mučidlech, jeho tělo je svrženo z kamenného mostu do Vltavy
17.4.1393: Janovo tělo se zachytilo na pravém břehu Vltavy, kde ho nalezli cyriaci z nedalekého kláštera, a ti Jana pohřbili.
31.5.1721: papež Inocenc XIII prohlašuje Jana Nepomuckého za blahoslaveného
19.3.1729: papež Benedikt XIII prohlašuje Jana Nepomuckého za svatého
Příčin, z nichž nakonec vykrystalizovala Janova smrt, bylo několik. Hlavním důvodem bylo církevní schizma, a z toho vzniklé nepřátelství mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem Jenštejnem. Králi velmi záleželo na tom, aby mohl ovlivňovat dosazování biskupů a dalších vyšších církevních hodnostářů. V roce 1393 se tyto spory vyostřily v souvislosti s volbou nového kladrubského opata. Historické prameny hovoří o tom, že Jan zemřel proto, že stvrdil volbu kladrubského opata, a také proto, že byl úředníkem pražského arcibiskupa Jenštejna, králova úhlavního nepřítele. Jiné prameny zase uvádějí jako dominantní příčinu Janovy smrti skutečnost, že se opovážil kritizovat samotného krále. A jako další možná příčina se uvádí, že Jan nechtěl vyjevit králi zpovědní tajemství královny. Nelze jednoznačně prokázat, co bylo pro tragický skon světce hlavním důvodem, mnohé však nasvědčuje tomu, že právě zachování zpovědního tajemství dovedlo krále až k nepříčetné nenávisti. O tom svědčí především králova nebývalá aktivita v mučírně. Vždyť osobně Jana pálil na boku pochodní, aby vyzvěděl potřebné. Aby se pak definitivně zbavil umučeného světcova těla, vydal rozkaz svrhnout ho večer do Vltavy v místě, kde nyní na Karlově mostě stojí socha sv. Jana.
Ostatky sv. Jana Nepomuckého jsou uloženy v chrámu sv. Víta. Projevem velké úcty a vážnosti k jeho osobě jsou stovky soch, umístěných převážně na mostech nejen v našich zemích, ale i v zahraničí.
FOTOGALERIE
Socha Sv. Jana Nepomuckého, která dříve byla umístěna v pokloně. Dnes nahrazena obrazem s tímto světcem.