Obsah
ZVON NA VĚŽI KOSTELA
Zvon, který visí na věži kostela P. Marie Růžencové v naší obci, je druhým nejstarším dochovaným zvonem v okrese Uherské Hradiště. (Nejstarší zvon pocházející z roku 1498 je zavěšen na věži kostela sv. Martina v Bánově.) Ačkoliv kostel sám není nijak starý (původní objekt, postavený v roce 1913, byl v roce 1937 nahrazen stávající stavbou), zvon v jeho věži patří ke skutečným skvostům.
Osudy tohoto zvonu byly hodně dramatické. Dodnes neznáme jeho tvůrce, ani místo původu. Do Popovic se dostal až po 2. světové válce. Za války byly totiž prováděny nejen na území Protektorátu Čechy a Morava, ale i v dalších, nacistickou říší anektovaných, zemích rekvizice zvonů. V roce 1942 museli všichni majitelé zvonů na pokyn okresního úřadu vyplnit tzv. ohlašovací listy bronzových zvonů. Na základě údajů, obsažených v těchto listech, roztřídil Památkový úřad v Brně zvony do 4 skupin. Ve skupině A byly zařazeny zvony umělecky a historicky nejméně hodnotné, skupina D označovala zvony nejhodnotnější. Po ověření správnosti roztřídění do skupin, které bylo prováděno ministerstvem hospodářství a práce, byl o zařazení zvonu do patřičné skupiny informován vlastník a ještě na jaře téhož roku bylo přikročeno k rekvizici. Každý zvon byl po sejmutí opatřen jménem majitele, obce a okresu, odkud pocházel. Zvony byly sváženy do centrálního skladiště v Praze Na Maninách a odtud potom putovaly do hutí, aby posloužily jako materiál pro nacistický válečný průmysl. Takto bylo za války zničeno velké množství zvonů.
Určitá část zvonů se však v centrálním skladišti dočkala konce války. Od poloviny roku 1945 se zde vlastníci zvonů mohli pokusit vyhledat své zvony; v případě, že nebyli úspěšní, mohli na základě žádosti získat náhradou zvony, o něž se jejich vlastníci nepřihlásili. Této možnosti využil farní úřad v Popovicích – původně rekvírovaný zvon byl nenávratně zničen, a tak dne 16. 2. 1948 byl do obce přivezen zvon jiný. Odkud původně pocházel se bohužel nepodařilo zjistit.
Bez nadsázky lze říci, že Popovice na směně vydělaly, získaly totiž zvon historicky velmi hodnotný. Svým provedením je typickým představitelem středověkého zvonařství, které bylo z hlediska výzdoby velmi střídmé. Na krku zvonu je mezi jednoduchými plastickými liniemi umístěn jednořádkový nápis gotickou minuskulou (texturou): anno . domini . millesimo. quingentesimo . octavo . feria . sexta ante . purificationis . mariae. Dělící značkou je plastická lilie. Česky bychom ho mohli přeložit takto: Léta Páně tisícího pětistého osmého, pátek před Očištěním P. Marie (přesná datace 27. 1. 1508).
Na bocích zvonu je drobný plastický reliéf světce s berlí v ruce, v dolní části zdvojená plastická linie, která je umístěna rovněž na věnci zvonu. Výška zvonu je 63 cm, průměr 80 cm, váha je přibližně 360 kg. Zvonaře, který zvon ulil, se nepodařilo identifikovat.
PhDr. Blanka Rašticová
