Historie

Podle falza z roku 1247 daroval kníže Oldřich Korutanský velehradskému klášteru kapli Panny Marie v Popovicích na hoře u Kunovic. Popovice byly součástí velehradského kláštera. V roce 1437 držel klášterní ves v zástavě Burian z Vlčnova. 30. ledna 1467 zastavil klášter městu Uh. Hradišti Popovice na dobu 20 let. Dne 28. června 1533 odprodal klášter ves Uherskému Hradišti, čímž se stala součástí městského statku.

Naše obec byla přifařena do Derfle (dnešního Uh. Hradiště - Sadů) až do roku 1913, kdy byl jmenován zdejším farářem p. Josef Černý. Před rokem 1913 několikrát do roka přicházeli kněží z Dergle, aby zde sloužili mši svatou v místní kapli. Kaple byla založena v roce 1851. V roce 1883 byla provedena oprava kaple z důvodu chátrání klenutí a věže.

Kaple zasvěcená sv. Floriánu a P. M. Růžencové

Na fotografiích můžete vidět kapli zasvěcenou sv. Floriánu a Panně Marii Růžencové (postavenou roku 1851, rekonstruovanou v roce 1883), která v Popovicích stála na místě současného kostela do roku 1937. Od roku 1913 se stála farním kostelem. Před rokem 1851 na tomto místě stávala kaplička 3 sáhy dlouhá a 2 sáhy širkoká, v níž konávali farní kněží z Derfle 3x do roka bohoslužby.

Kaple byla vystavena v románském slohu s předloženými kamennými schody.

Kaple se skládala z lodě, presbyteráře (presbyterář - místo, kde stojí v kostele nejčastěji oltář, odkud se celebrují mše ), sakristie, prostorného kůru a menší sanktusové věžky. Kaple měla 6 oken, jedno na kůru a jedno v sakristii s dřevěnnými rámy. Kryta byla kamennou taškou, věžka se žleby ze zinkového plechu.

V presbyteráři byl vkusný oltář starší práce s dvojitým svatostánkem - pocházel z františkánského kostela v Uh. Hradišti. V roce 1926 byl zakoupen nový hlavní oltář . V roce 1927 místo původního harmonia byly zakoupeny zánovní varhany z kostela v Adamově.

Na epišt. straně byl menší oltář P. Marie Lurdské a umělecky zpracovaná mramorová křtitelnice s dřevěnným víkem. Na straně evang. byla socha Bolestné Matky Boží,jednoduchá kazatelna a zpovědnice. Kůr měl podlahu dřevěnnou. Loď, presbyterář a sakristie měli podlahu z cementových dlaždic.

Od roku 1931 zavedeno elektrické osvětlení.

Od r. 1913 zde byla zřízena duchovní správa. Začalo se pomýšlět na stavbu nového kostela. Jedním z důvodů byla i nedostačující kapacita kaple. Přicházeli sem jak místní věřící, tak i věřící ze sousedního Podolí. K tomuto účelu bylo v obci vybráno 30 600 Kč. Tento obnos byl však za světové války upsán na válečné půjčky a poněvadž nebyl po převratu dosti rázně vymáhán, vzal za své.

Avšak myšlenka na postavení většího a důstojného svatostánku tím nezanikla. Znovu a znovu přicházela se o ní diskutovalo, až konečně došlo k jejímu uskutečnění.

Kostel P. M. Růžencové

Z jara 1937 byla stará kaple zbořena a rozebrána. Dne 25. května byl položen a slavnostně vysvěcen základní kámen, do kterého byly uloženy památné listiny, peníze a asi 60 fotografií na památku z naší doby.

Po zboření staré kaple byl nutno provésti urovnání terénu a navésti asi 1100 m³ hlíny. Ke stavbě bylo spotřebováno 400 m³ říčního štěrku, 120 m³ písku , 700 q cementu, 210 m³ lomového kamene, 200 q nehašeného vápna, 93 000 cihel, 12 000 tašek krytiny a do betonu 49 q železa. K vyrovnání podlahy bylo dovnitř navezeno 500 m³ hlíny.

Při stavbě bylo zaměstnáno po dobu 3 měsíců 40–60 dělníků a řemeslníků, což bylo v době tíživé nezaměstnanosti značnou úlevou pro domácí dělnictvo.

Po dobu stavby kostela byly konány bohoslužby v domě paní Šafránkové v č.p. 270. Tento dům se nacházel za budovou kina. Později byl zbourán boční trakt tohoto domu za účelem výstavby KD v jeho sousedství.

Celkový náklad na stavbu byl 260 000 Kč a byl uhrazen za dva roky dobrovolnými dary místních i cizích občanů. Dovoz staviva zdarma obstarali občané z Popovic, Podolí a Vések.

Ještě na podzim roku 1937 byly zakoupeny 3 nové zvony a slavnostně zavěšeny. Dodala je firma Manouškova z Brna za 22 000 Kč a zaplatili je: zvon Florián občan Paška Florián st., zvon sv. Cyril a Metoděj farníci a největší zvon P. Marie věnoval tehdejší starosta obce Jan Potomák. Ten měl dle hlasu občanů největší zásluhu na uskutečnění stavby nového kostela.

Interiér kostela před rekonstrukcí začátkem 70. let 20. století.

Pro zvětšení klikni na fotografii