Hnojení a výživa zahradních plodin

Úrodnost půdy je dána mateční horninou, ze které vznikla, a dále obsahem humusu, který je tvořen posklizňovými zbytky v různém stupni rozkladu, neživými půdními organismy a jejich exkrementy a rovněž organickými hnojivy (hnůj, kompost, zelené hnojení), které zapravujeme do půdy. Humus příznivě ovlivňuje nejrůznější vlastnosti půdy a je postupně rozkládán až na jednotlivé živiny, které jsou pak rostlinami přijímány a rozváděny vodivými cestami do všech částí.                            

ORGANICKÁ HNOJIVA

Hnůj

Podle druhu hospodářských zvířat známe hnůj kravský, koňský, králičí, ovčí, prasečí a drůbeží, který obsahuje největší množství živin, zvláště fosforu, ale vzhledem k jeho menší produkci jím zpravidla obohacujeme kompost, nebo po smíchání s vodou je necháváme vykvasit a pak po zředění vodou (1:10) jím přihnojujeme formou zálivky zahradní plodiny. Ostatní druhy hnoje zapravujeme na podzim orbou, nebo rytím v dávce 4 kg/m2. Rozhozený hnůj zapravíme do 3 hod. do půdy, jinak dochází k velkým ztrátám na živinách a dále dodržujeme zásadu, že při aplikaci hnoje nikdy nevápníme. Vápník vytěsňuje z hnoje dusík, který uniká do ovzduší, proto vápníme v jiném roce. Rozklad hnoje probíhá pomalu a trvá až 4 roky, proto musíme doplňovat minerální hnojiva.

Kompost

K jeho výrobě používáme organický odpad ze zahrady a taky z kuchyně, kromě zbytků masa, ryb, mléčných výrobků, nemocných rostlin nádorovitostí košťálovin, odkvetlých a vytrvalých plevelů a rovněž psích a člověčích exkrementů. Dobře vyzrálý kompost aplikujeme na jaře v dávce 4 litry/m2 a zapravíme jej mělce do půdy. Kompost můžeme též využít při výsadbě stromků, při přesazování hrnkových rostlin a taky okrasných trávníků po předchozím prosátí. Hnojit kompostem můžeme každý rok a ke všem plodinám.

Zelené hnojení

Je významným zdrojem organických látek pro půdu, ze kterých vytváří humus, chrání půdu před erozí a brání růstu plevelů. Rostliny na zelené hnojení vyséváme po sklizni hlavních plodin. Před jejich výsevem však neryjeme ani neořeme, ale jen mělce nakypříme půdy abychom šetřili půdní vláhu. Po výsevu neválíme. Nejčastěji pěstujeme hořčici nebo řepku, případně jejich směs. Její výhodou je levné osivo, rychlý růst, velký nárůst hmoty a dobré potlačování plevelů. Určité nebezpečí je zavlečení choroby nádorovitosti kořenů, které je způsobeno houbou hlenkou kapustovou. Velmi vhodná je svazenka. Na zelené hnojení mohou být využiti i některé bobovité rostliny (hrách, peluška, vikev) vzhledem k poutání vzdušného dusíku bakteriemi, které žijí v symbióze na kořenech uvedených rostlin. Jejich nevýhodou je jejich pomalejší růst, což může vést k zaplevelení porostu. Organické hnojení doplňujeme minerálními hnojivy a to na základě rozboru půdy, který v našem okrese provádí Zemědělská laboratoř ve Starém Městě, na ulici Zlechovská (tel:774421321). Současná cena je 520 Kč za 1 vzorek mokré půdy o váze 300-400 g. Rozbor je vhodné provádět každé 3-4 roky.

MINERÁLNÍ HNOJIVA

Dusíkatá hnojiva

Dusík je rozhodujícím prvkem pro růst rostlin a jejich produkci, při nedostatku bývají rostliny světlejší, čepele listů žloutnou včetně nervatury. Rostlinami je přijímán ve formě dusičnanové nebo amonné. Škodlivé je i nadbytečné hnojení dusíkem. Dusičnany, které nestačí rostliny spotřebovat znečišťují spodní vody, rostliny bujně rostou, jsou náchylnější na houbové choroby, letorosty stromů špatně vyzrávají, produkty jsou hůře skladovatelné. Nadbytek dusičnanů v zelenině má vliv i na zdraví člověka. Proto raději hnojíme na vícekrát po menších dávkách.

Ledek vápenatý

Obsahuje 15% dusíku a 28% vápníku. Forma dusíku je dusičnanová, je dobře rozpustný ve vodě, v půdě rychle pohyblivý, a proto působí okamžitě. Nehnojíme s ním nikdy před setím ale na list nebo jako zálivku, případně v koncentraci 0,5% postřikem na list. Využití má i proti hořké pihovitosti jablek a vrcholové hnilobě rajčat a paprik, protože současně obsahuje i vápník.

Ledek amonný s vápencem

Obsahuje 27% dusíku, a to jednu polovinu v dusičnanové formě a druhou v amonné, která je v půdě méně pohyblivá. Toto z něj činí univerzální dusíkaté hnojivo, které se používá jak před výsadbou, tak i na list. Ve vodě je rozpustný, a proto se může použít jako zálivka, obsahuje ještě 11% vápníku.

Močovina

Obsahuje 46 % dusíku v amidové formě. V půdě se rozkládá až na formu přijatelnou pro rostliny. Meziproduktem při rozkladu je čpavek, který by mohl uniknout do vzduchu, proto po její aplikaci před setím nebo na list ji musíme ihned zapravit do půdy, nebo hnojit před deštěm, případně zavlažit vodou. Používá se rovněž rozpuštěná ve vodě v podobě zálivky nebo postřiku na list.

Síran amonný

Obsahuje 21% dusíku v amonné formě a 24% síry. Používáme jej před setím případně k přihnojení k plodinám s dlouhou vegetační dobou a ovocným stromům. Po jeho rozkladu zůstává v půdě síranová složka, která okyseluje půdu. Proto musíme hlídat PH a podle potřeby vápnit. Vzhledem k obsahu síry je vhodným hnojivem k cibulovinám, košťálovinám a ovocným stromům.

Dusíkaté vápno

Obsahuje 20% dusíku a 50% vápníku. Jedná je kyanamid vápenatý, který při rozkladu v půdě vytváří meziprodukt kyanovodík, jenž je toxický pro klíčící semena, škodlivé houby a živočišné škůdce (drátovce). Proto se musí aplikovat nejméně 14 dnů před setím nebo výsadbou plodin. Těchto jeho vlastností se využívá k desinfekci půdy před výsadbou zeleniny, brambor, v pařeništích nebo sklenících. Po zapravení dusíkatého vápna do půdy je vhodné zavlažení a překrytí polyetylenovou plachtou.

Fosforečná hnojiva

Fosfor podporuje růst rostlin, zakládání květů, tvorbu semen a plodů. Příznivě působí postřik rozpuštěným fosforečným hnojivem (Amofos) na list na vybarvování červených odrůd jablek v podmínkách, kdy jsou malé rozdíly mezi denními a nočními teplotami. Rovněž tak pomáhá postřik tohoto hnojiva k odstranění střídavé plodnosti u jabloní v průběhu měsíce června, kdy dochází k diferenciaci květních pupenů.

Superfosfát

Obsahuje 18% oxidu fosforečného, 20% vápníku a 10% síry. Je vhodný pro všechny plodiny, vzhledem k tomu, že je fosfor v půdě málo pohyblivý může se aplikovat na podzim před orbou i se současným hnojením organickými hnojivy, nebo na jaře v předseťové přípravě.

Amofos

Obsahuje 52% oxidu fosforečného a 12% dusíku v amonné formě. Požívá se v pevné formě před setím nebo rozpuštěný ve vodě v podobě zálivky i jako postřiku na list.

Draselná hnojiva

Draslík příznivě ovlivňuje hospodaření rostlin s vodou, zvyšuje obsah škrobu a celulózy, odolnost k mrazům a zlepšuje vybarvování plodů. V případě postřiku draselným hnojivem na list před deštěm, působí proti praskání třešní. Příznaky nedostatku draslíku se projevují u ovocných stromů hnědnu tím listů s následným nekrotickým usycháním.

Draselná sůl

Obsahuje 60% oxidu draselného ve formě KCl. Je univerzálním hnojivem ke všem plodinám, kromě těch, které nesnášejí chlór (bobuloviny, peckoviny, fazole, okurky, rajčata, hrách, vinná réva, brambory). U citlivých plodin volíme buď podzimní aplikaci, aby došlo přes zimu k vyplavení chlóru nebo použijeme síranovou formu.

Síran draselný

Obsahuje 50% drasla ve formě síranu. Hnojí se v pevné formě před setím, může se aplikovat během vegetace jako zálivka případně postřikem na list.

Hořečnatá hnojiva

Hořčík je v rostlinách součástí chlorofylu, příznivě působí na metabolismus bílkovin, sacharidů a nukleových kyselin, ovlivňuje vůni a chuť plodů. Při jeho nedostatku dochází u ovoc. stromů ke žloutnutí listů na starších větvích, nervatura zůstává zelená.

Hořká sůl

Osahuje 16% oxidu hořečnatého. Aplikuje se před setím do půdy nebo po rozpuštění ve vodě formou zálivky nebo postřikem na list.

Kieserit

Obsahuje 25% oxidu hořečnatého ale také jak hořká sůl i síru a chlór. Aplikuje se v pevné formě před výsadbou, ale je rovněž dobře rozpustný ve vodě.

Vápenatá hnojiva

Vápník zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy, v rostlinách neutralizuje organické kyseliny, podporuje růst kořenů, stabilizuje pletiva a tak působí příznivě na skladovatelnost plodů. I při dostatku vápníku v půdě, vzhledem k jeho malé pohyblivosti v rostlinách často musíme aplikovat tekuté formy vápenatých hnojiv při různých defektech (hořká pihovitost jablek, hnědé skvrny na plodech paprik a rajčat). Obsah vápníku v půdě si můžeme sami ověřit octovou zkouškou. Vzorek půdy vysušíme, rozmělníme a dáme na skleněnou nebo porcelánovou misku a nalijeme ocet. Šumí-li silně, je obsah vápna 3-5%, šumí-li slabě je obsah 1-3% a nešumí-li vůbec je obsah do 1%. V tomto případě vápníme.

Mletý vápenec

Obsahuje 50% vápníku. Vápníme na podzim nebo v zimě. Vápníme v roce, kdy neaplikujeme hnůj.

Vápnitý dolomit

Obsahuje vedle vápníku rovněž 7% hořčíku. Použití stejné jako u mletého vápence.

MIKROPRVKY

Železo. Působí na tvorbu chlorofylu, růst a vývoj rostlin. Jeho nedostatek se projevuje chlorózou nejmladších listů, nervatura zůstává zelená. Jeho nedostatek se odstraňuje opakovaným postřikem na list chelátovými formami železa.

Bór. Největší požadavky na bór mají celer, řepa, salát a také jabloně, hrušně, broskve a vinná réva. U jabloní jeho nedostatek způsobuje křenčení plodů a snížení klíčivosti pylových zrn, u hrušní kamenčivost plodů, u broskví praskání pecek a u révy nevyrovnané kvetení. K odstranění nedostatku bóru se používá postřik boraxem nebo tekutými hnojivy s obsahem bóru před květem.

Zinek. Je nepostradatelnou součástí enzymů a proteinů, podporuje prodlouživý růst u jabloní, hrušní a broskvoní. Jeho nedostatek se projevuje menšími čárkovitými listy, které jsou nahloučené do vrcholových rozet a rovněž dochází k vyholování větví. Řeší se postřikem tekutých hnojiv s obsahem zinku před květem.

Molybden. Jeho nedostatek se projevuje zvláště u brukvovitých zelenin jako je květák, růžičková kapusta a to stáčením listů do lžícovitého tvaru a vyslepnutím květenství. Odstraňuje se použitím komplexních hnojiv s obsahem molybdenu a postřikem sadby před její výsadbou molybdenanem amonným nebo sodným.

Mangan. Je důležitý při fotosyntéze, aktivaci enzymů a syntéze některých vitamínů. Nedostatek se projevuje drobnými chlorotickými skvrnami na listech rajčat, brambor i obilovin. Řeší se postřikem síranem manganatým na list, nebo listovými hnojivy, které tento prvek obsahují (Wuxal super, Harmavit, Vegaflor).

Měď. Při nedostatku této živiny odumírají letorosty u ovocných stromů, oddaluje se plodnost a snižuje se násada plodů. Řešení je v postřiku síranem měďnatým, Kristalonem plod a květ i start, Wu-xalem super, Vegaflorem, Harmavitem.

MINERÁLNÍ HNOJIVA KOMBINOVANÁ

NPK. Existuje několik druhů s různým obsahem živin. Draslo je obsaženo v chloridové formě. Používá se k hnojení před setím nebo výsadbou a brzy z jara k ovocným stromům.

Cererit. Tradiční zahradní hnojivo s obsahem hlavních prvků N, P, K, Mg, S. Obsahuje rovněž mikro-prvky B, Zn, Cu, Mo, Fe, Mn. Aplikuje se před setím, nebo zjara k ovocným stromům. Draslo je obsaženo v síranové formě.

Yaramila. Obsahuje základní živiny N, P, K, Mg a S a dále mikroprvky Fe, B, Zn, Mn. Draslo je obsaženo v síranové formě. Aplikace zjara před výsevem i k ovocným stromům. Rozpouští se rychleji než cererit.

V současnosti je celá řada speciálních hnojiv určených k jednotlivým plodinám. Hnojivo na ovocné stromy, trávníky, brambory, kristalony, které mají složení živin podle jejich potřeb.

TEKUTÁ HNOJIVA

Jsou doplňkem základního hnojení, mohou se aplikovat formou zálivky nebo postřikem na list. Např. Vegaflor, Harmavit, Fytovit, Wuxal super, Wuxal kalcium, Kalkolit, Tekuté železo apod. Jejich výhodou je rychlý příjem rostlinami. Postřik provádíme do 25 stupňů C, nejlépe ráno nebo večer a dodržujeme předepsanou koncentraci, aby nedocházelo k popálení listů.

HNOJENÍ OVOCNÝCH DŘEVIN

Hnojení před výsadbou

Pokud je dobrá půda a vysazujeme stromky na slabě rostoucích podnožích, tak na dno vykopané jámy dáme vrchní část kvalitní půdy promíchanou s kompostem nebo s půdou ze zeleninového záhonu. Zbytek jámy doplníme hlínou co zůstala. V prvních letech po výsadbě přihnojíme jen dusíkatým hnojivem. Vysazujeme-li dlouhověké stromy na podnožích: semenáč, A-2, M -111, myrobalán, ptáčnice apod., tak vykopeme hlubší jámu a na dno dáme malé množství základních hnojiv P, K, Mg v dávce 3-6 dkg, případně malé množství uleželého hnoje, toto převrstvíme 10 cm půdy a teprve pak vložíme stromek a zaházíme.

Hnojení v době plodnosti

Dohnojujeme podle rozboru půdy nebo podle odebíraného množství živin úrodou ovoce. 100 kg ovoce odebírá z půdy 0,2kg N, 0,06kg P a 0,3kg K. Zjara v poslední únorové dekádě přihnojíme stromy kombinovaným hnojivem. Živinu, která nejvíce chybí k optimální úrovni doplníme jednoduchým hnojivem. 10-14 dnů před květem přihnojíme stromy dusíkatými hnojivy a to buď síranem amonným nebo ledkem amonným s vápencem. Můžeme použít i močovinu formou zálivky. Pokud mám k dispozici jen ledek vápenatý, tak jej aplikujeme těsně před květem. Po odkvětu v kombino vaných postřicích spolu s fungicidy a insekticidy přidáváme tekutá hnojiva (Wuxal super, Vegaflor, Harmavit). Od konce června hnojíme jabloně listovými hnojivy s obsahem vápníku (Wuxal kalcium, Kalkosan apod.)

HNOJENÍ A VÝŽIVA ZELENINY

Organická hnojiva jsou vhodná pro náročné plodiny jako jsou košťáloviny, plodová zelenina, celer, pór a salátová řepa. Před jejich výsadbou dostatečně vyhnojíme dusíkem, kterým ještě přihnojíme po 3 týdnech po výsadbě. Později u plodové zeleniny přidáváme speciální hnojiva každých 14 dní do zálivky. Kořenová zelenina mimo celer nemá ráda přímé hnojení hnojem. Opatrně hnojíme zvláště dusíkem, abychom nesnižovali její skladovatelnost a nezvyšovali obsah dusičnanů. Listovou zeleninu a ředkvičky hnojíme vzhledem ke krátké vegetační době jen před výsadbou. Cibuloviny vyžadují půdu v dobrém stavu, mají vyšší požadavek na draslík a síru, proto hnojíme před výsadbou síranem draselným. Lusková zelenina má všeobecně malé nároky na hnojení. Všeobecně platí, že zeleninu přestaneme hnojit minimálně 1 měsíc před sklizní.

Zpracoval Ing. Ladislav Vaněk, 2026