Obsah

Štěpování ovocných dřevin

Typ: ostatní
ČZS vám poskytuje přehled z přednášky o roubování.

Štěpování je spojení roubů s podnoží. Nejdůležitější způsoby štěpování jsou očkování a roubování.

Příprava roubů.

Rouby z letorostů o síle cca tužky (i mírně slabší) řežeme u peckovin v prosinci, u jádrovin v lednu nebo v únoru. Rouby namočíme do 5% roztoku vápna po dobu 24 hod. a necháme osušit. Uložíme je do chladna nejlépe při teplotě kolem 3 stupňů Celsia. Dáme je buď do sklepa, pokud má hliněnou podlahu, tak je volně položíme, případně založíme do písku. Nemáme-li sklep, zakrechtujeme je do půdy na severní straně budovy, lehce je přikryjeme listím nebo chvojím. Můžeme je uložit i do chladícího boxu s teplotou 2-4 stupně Celsia, a to do mikroténové folie, která se ukázala lepší než folie z PE, protože umožňuje určitou výměnu plynů. Rouby nesmíme nechat přeschnout, ani přemokřit nebo zapařit, proto je pravidelně kontrolujeme.

 

Roubování.

 

V druhé polovině března roubujeme peckoviny (višně, třešně, švestky), v dubnu pak jádroviny (jabloně a hrušně). Podnož před roubováním seřízneme a perfektně řeznou ránu zahladíme žabkou kvůli pozdějšímu hojení.

Způsoby roubování:

1. Kopulace. Používáme ji tehdy, máme-li rouby stejně silné jako podnož. Šikmý kopulační řez je veden proti pupenu a má být alespoň 3x delší než je průměr roubu či podnože. Řezné plochy k sobě pevně přiložíme, zavážeme páskou a zatřeme štěpařským voskem.

2. Kopulace anglická. Je obdoba kopulace obyčejné, řez na podnoži i roubu provedeme stejně, navíc se nařízne ve třetině roubu i podnože tenký jazýček. Vzniklými jazýčky zasunutím spojíme roub s podnoží, zavážeme a zatřeme voskem.

3. Roubování do rozštěpu. Je to starší způsob roubování, kdy je podnož silnější než roub. Podnož se shora v polovině rozštípne a do rozštěpu se zasunou do klína seříznuté rouby. Dáváme obvykle 2 rouby do obou krajů rozštěpu, aby se kryla kambiální pletiva podnože a roubu. Zavážeme páskou a zatřeme voskem řezné rány na podnoži a roubech.

4. Plátkování a sedélkování. Je to obdoba kopulace, používá se máme-li podnož o málo silnější než roub. Podnož seřízneme rovně a pak ze strany na ni uděláme šikmý řez, roub přiložíme tak, aby se na jedné straně kryla kambiální pletiva, zavážeme a zatřeme.

5. Roubování na kozí nožku. Používá se, máme-li podnož silnější než roub. Spodní stranu roubu řežeme jako u kopulace a druhým řezem vytvoříme klínek. Podnož seřízneme nejdříve rovně a pak do boku vyřízneme stejný klínovitý řez jako je na roubu, vsadíme do ní roub, zavážeme a zatřeme. Používá se i při přeroubování starších stromů.

6. Roubování za kůru. Používáme při dostatku mízy a přeroubování starších stromů. Roub seřízneme jako při kopulaci, na protilehlé straně řezu seřízneme špičku roubu do klínku. Podnož seřízneme kolmým řezem a nožem rozřízneme kůru svisle pod řezem, odchlípneme obě strany kůry a zasuneme roub shora do zářezu celou délkou řezné plochy, zavážeme a zatřeme.

7. Vylepšený způsob roubování za kůru. Liší se od předchozího pouze v tom, že kromě kopulačního řezu roub tence seřízneme z boku a touto částí jej přiložíme k neodchlíplé kůře. Předem odchlípnutá druhá část kůry překrývá zasunutý roub. Zavážeme a zatřeme.

8. Tittelův způsob. Používáme rovněž v době dostatku mízy. Roub seřízneme podobně jako při kopulaci, ale z obou stran ještě seřízneme kůru. Na podnoži vedeme v kůře dva svislé řezy od sebe přesně na šířku roubu. Jazýček kůry odloupneme, polovinu odřízneme a do řezu zasuneme roub, zavážeme a zatřeme. Používáme rovněž při přeroubování starších stromů.

Poznámky k roubování.

Při běžném roubování bývají na roubu 2-3 očka, při přeroubování pak 3-5 oček. Při přeroubování volíme počet roubů podle průměru větve, na kterou roubujeme. Do průměru větve 30-40 mm stačí 1 roub, do 60 mm 2 rouby, do 100 mm 3 rouby. Vzdálenost na tlustších větvích má být mezi rouby 50-60 mm. Při přeroubování starších stromů necháváme tažnou větev. Při roubování se nedotýkáme řezných ploch rukama.

 

Očkování.

Při očkování přenášíme pupen s tenkým štítkem kůry na podnož. Provádí se koncem července a v srpnu. V této době nařežeme čerstvé rouby, u nichž odstraníme listovou čepel, řapík ponecháme.

1. Klasické očkování (T řez). Postup očkování spočívá v tom, že po očištění podnože rozřízneme kůru ve výši 0,1- 0,2 m nad zemí do tvaru písmene T. Kůru odchlípneme a do mezery zasuneme připravené očko. To si připravíme z roubu tak, že očkovák přiložíme cca 1,5-2 cm nad očko a zakrojíme. 2 cm pod očkem ukončíme řez vykrojením ven. Ponecháme řapík, uříznuté očko držíme ze strany, řezné plochy se nesmíme dotknout. U příliš seříznutého očka vyloupneme přebytečné dřevo, nesmíme ale poškodit vegetační kužílek. Po zasunutí očka uvážeme páskou PVC nebo gumičkou k podnoži. Očko přiroste do 10 dnů.

O srůstu se přesvědčíme tím, že zavadíme o zbylý řapík u očka. U přirostlého očka řapík odpadne.

2. Forkerovo očkování. Používá se tehdy, nemá-li podnož dostatek mízy a nemůžeme-li kůru na podnoži odchlípnout. V místě očkování seřízneme tenký plátek kůry a dole z něho ponecháme půlcentimetrový jazýček. Z roubu vyřízneme očko, vsadíme jej za jazýček a zavážeme. Nepotřebujeme očkovací nůž, stačí roubovák.

 

Zpracoval: Ladislav Vaněk


Vytvořeno: 20. 4. 2022
Poslední aktualizace: 20. 4. 2022 16:30
Autor: