Obsah
Fašank
A co je to vůbec fašank, masopust, ostatky nebo končiny?
Historie
Jedná se o období mezi svátkem Tří králů a Popeleční středou. Období, které naši předkové prožívali ve znamení zábav a bujarého veselí. Byť je bezprostředně spojen s křesťanstvím, jeho prastarý původ vede až do pohanských dob. "Popeleční středou začíná velký půst. Lidé se vždy rádi bavili, ale měli na to jen tu krátkou dobu od vánoc. Proto ten konec radovánek byl o to bujařejší. Poté, co pochovají basu, skončí všechny zábavy a začne doba postní. Doba zpytování svědomí, doba uklidnění a přípravy na Velikonoce."
Obyčejů a zvyků v poslední masopustní dny bylo mnoho, každá vesnice, každý kraj byl něčím odlišný. Společná byla závěrečná zábava spojená s pochováváním basy. Jedná se o parodii na pohřeb zemřelého marnotratníka. Do necek, na desku nebo na prostřený stůl či máry se položila figurína nebo samotná basa pokrytá plachtou. Následoval vlastní pohřební obřad s upozorněním na domnělé prohřešky basy v čase masopustních zábav a za tklivého nářku byla slavnostně vynesena ven ze sálu a "pohřbena". Čas veselí skončil, nastává doba půstu.
Fašankové masky byly v každé vesnici jiné. Často zaznamenávaly dění toho roku a někdy i politickou situaci. Většinou v průvodu nechyběly zvířecí masky, mladí kluci přestrojení za ženské a baby, Turci, cikáni, kominíci, hasiči, doktoři, holiči a jiní.
Níže uvádíme masky, bez kterých se většinou v našem regionu masopustní průvod neobešel.
MEDVĚD - představoval ho mládenec obalený v pytli, nebo muž v naruby obráceném kožuchu, s tváří přikrytou ovčí či králičí kožkou. Vedl ho "krotitel" či "hřebenář" a za nimi kráčel bubeník, který vyvolával, že přijede cirkus. Medvěd měl na krku zvonec či rolničky, aby byl všude slyšet. Této masce byla připisována plodnost žen a zvířat v chalupě (hospodářství).
HŘEBENÁŘ - maska hřebenáře a zvyky s ním spojené byly dědinu od dědiny různé. V našich končinách to byl většinou muž maskovaný slámou a hrachovinou, jel na ohřeble či na masce koně. Bubnoval na plechový hrotek a na řetízku vedl masopustní masku - medvěda. V některých dědinách šplíchal kolem sebe bláto a hulákal: "Staré baby na hřebeň, mladé ženy na rožeň!" Ženy se mu pak pomstily poléváním vodou. Všude škemral o koblihy a štamprli slivovice. Tam, kde nechodila maska medvěda, nahrazoval ji právě hřebenář či pohřebenář. Pohřebenář byl muž zabalený ve slámě a v pase převázaný slaměným povříslem. Měl dřevěnou "šablu" a místo medvěda v masopustní pondělí a úterý obcházel dědinu. Někde chodil dokonce nadvakrát. První kolo šel středem vesnice, v domech se nezastavoval - jenom provolával: "Staré baby na hřebeň!" Lidé po něm házeli hrnce, jinde staré krámy. (Hrnce házeli jako znamení, že v období půstu nebudou vařit a jíst maso.) Ve druhém kole pak chodil do chalup, vždycky "vytočil" hospodyni a za odměnu napichoval na rožeň koblihy a slaninu. Někde si lehal i do lůžka.
JURA S CEPEM - někde "pohřebeň" obcházel dědinu s ozdobeným cepem v ruce, s nímž tančil a strašil kolemjdoucí. Mladí chlapci cep museli dokonce políbit. V každém domě si zatancoval s hospodyní a jako výslužku dostal vajíčka.
SLAMÁK - (slaměný) - za svítání budil a svolával všechny účastníky průvodu. Procházel vesnicí, troubil na volský roh. Ženy z něho otrhávaly slaměná stébla a vkládaly je husám do hnízda, aby dobře seděly na vejcích a vyvedly pěkná housátka. Se slamákem byl spjat také tanec, který měl zabezpečovat hojnost úrody obilí (lnu).
SKAKÚNI - tančili v černých rajtkách a kabátech s pentlemi, opásanými květovanými šátky, s klobouky ozdobenými vonicemi a stuhami. Většinou byli v masopustní skupince čtyři a proplétali se za zvuku harmoniky mezi šavlemi. Na tváři měli namalované kníry a sytě červeně namalovaná "líca".
PODŠABLÁRÉ - pětičlenná skupinka nenamaskovaných mužů v krojích a červenýma "šablama", které vedl Gazda. Před každým domem tančili mečový "šablový" tanec. Součástí obchůzky bylo vyplácení některého tanečníka, obviněného za drobnou krádež. Na příkaz Gazdy se mládenec položil na lavici a ostatní tanečníci mu v rytmu písně "sázeli" rány dřevěnými "šablemi". Nešťastníka pak vždy vykoupila některá žena ze stavení, která si na něj lehla či sedla. Dodnes se tento zvyk udržuje ve Strání.
BÁBKOVNÍCI - po taneční zábavě v úterý večer se pochovávala basa. Teprve u tohoto rituálu se objevovaly maškary faráře, ministrantů, kostelníka, hrobníka, smutečních hostů a pozůstalých. Četla se smuteční řeč, muzika hrála smuteční marš a na márách se vynášela basa.
Současnost
V naší obci na dávnou tradici fašankových obchůzek navázala v roce 2006 hodová chasa a od roku 2007 si tuto akci vzalo pod patronát sdružení SPOT Slunéčko. Maškarní ples spolu s pochovávání basy pořádá Klub žen. Při fašankové obchůzce můžete vidět jak masky tradiční, tak novodobé.
FOTO Z FAŠANKOVÝCH OBCHŮZEK a FOTO Z POCHOVÁVÁNÍ BASY viz fotogalerie