ROK 1947

ROK 1947

Zima tohoto roku začínala bez sněhu a holomrazy způsobily silné vymrzání ozimin.Později napadlý sníh nemohl z jara v době tání působiti na závlahu země, promrzlé do hloubky půl druha m. Proto jaro bylo suché.

Dne 27. dubna na oslavu druhého výročí osvobození Popovic byla partyzánská slavnost, při níž byly partyzánům št. kapitánem Šolcem z min, národní obrany předány legitimace a partyzánské odznaky. Slavnosti byl přítomen v zastoupení min. vnitra Noska osobní tajemník Jindřich Spurný, projevy učinili také předseda kult. odd. ONV Pojeta, kapitán osvětové služby Josef Konečný a jiní. Slavnost byla velmi pěkná a zdařilý průběh zanechal milé vzpomínky v myslích všech účastníků, jak domácích, tak i cizích.

Když byly v památném měsíci květnu, v den kdy Němci byli zahnáni od Popovic dále, pochováváni naši padlí, pochovali si je členové rodin na hřbitově na různých místech přesto, že byl navrhováno jejich hromadné pohřebiště pro padlé hrdiny.
Aby význam hrdinství padlých partyzánů v naší obci byl zdůrazněn, byl nákladem obce před školou jako protějšek pomníku padlých z první války světové postaven nový pomník modernějšího vzhledu, prostý, jednoduchý, ale vkusný.
Dne 5. října 1947 byl odhalen, vysvěcen knězem, jenž sám na sobě zkusil útrapy věznění německého a stojí jako památník hrdinství těch, kteří pro vlast obětovali to nejdražší, totiž svou krev a život, i několika jiných, ktěří padli jako oběť německé zhovadilosti.

Padlí byli:

Paška Alois
Adamík Vincenc
Šácha Josef
Novák Josef
Antoňák Jan
Řiháček František

Jako parašutista, příslušník naší obce, byl již dříve prozrazen a usmrcen Lukaštík Vojtěch po tuhé obraně.

Jména ostatních popravených:

Vlčnovský Ladislav, Hrabal František, Malina Jiří, Pěcha Josef.

Následkem zranění při bojích o Popovice
zemřeli Antoňák Jan a Menšík Vincenc,

nezvěstným zůstal Tichoň František.

Živým účastníkům partyzánského hnutí předán byl jako dar obce nový, krásně vyšitý prapor s českým lvem a bojovníkem partyzánem. Prapor přejal št. kapitán Konečný a zdůraznil pevné odhodlání partyzánských bojovníků, v případě potřeby znovu nasaditi život k obraně vlasti. Pomník byl pořízen nákladem 32 000,- Kč, prapor nákladem 9 500 Kč.
Obec Popovice dala tohoto roku provést i nákladnou opravu školy, jíž se dostalo nové střechy, nových vnějších oken i nové omítky.
Byla to nejlepší oslava 60 letého trvání této budovy školní, vystavěné r. 1887 nákladem 12 000 zlatých.

V měsíci září dostalo se naší obci v uznání její činnosti jak odbojové, tak kulturní k všeobecnému užívání našimi zemědělci elektrické pračky, jako daru ministerstva zemědělství. Celková cena se zařízením 23 000 Kčs.

Jako další článek postupující elektrizace naší obce zřízen byl obecní rozhlas nákladem 95 000 Kčs.

Tohoto roku byl na radnici přemístěn telefon s přípojkou do školy. Zvýšené užívání jeho svědčí o jeho potřebě, sloužící jak obci tak jednotlivcům.
Přesídlování do pohraničí tohoto roku ustalo, ba vrátila se zpět rodina Pospíchalova a Benešova.

Počasí i letošního roku nepřálo zemědělcům. Byl-li již loňský rok skoupý na dešťové srážky, byl letošní rok kritický. Katastrofální nedostatek deště zavinil u nás naprostý nedostatek pícnin, z nichž jediný druh jetele tzv. hvěžďan díky svým hlubokým kořenům poskytl trochu úlevy v nouzi a aspoň částečně zaplnil prázdné seníky.
Projevil se stejný nedostatek obilnin i zeleniny. Jestliže minulého roku nedostatek slámy byl nahrazován dovozem z pohraničí, letos i v tom selhalo, poněvadž sucho panovalo všude.

Brigády našich občanů pracovaly v pohraničí při senoseči, aby pomoc jaká taká vypomohla alespoň z nejhoršího, ale zdejší dobytek si pícnin z jiného kraje skoro nevšímá, až v čas nejhorší nouze.

Celkově způsobilo sucho na obilninách, pícninách a jiném 50 i více % škody.Při kopání do hloubky projevilo se sucho až 2m hluboko sahající. Vyschlo mnoho studní úplně a velikou spásou stal se pro obec potůček Olšovec, kam v místech od kapličky níže drenážní potrubí vypouštěla přece tolik vody, že naplnila denně množství lejt těm, kteří si pro ni mohli jezditi.
Teprve začátkem listopadu začaly slabé,ale trvalé přeháňky a nastala doba naděje, že bude možno orati a zaseti. Vlhko trvá stále a ozimy vzešly. Žel bohu jsou ohrožovány jakýmsi škůdcem, lidově zvaným drátovec a to velmi silně. Proto očekávány jsou toužebně mrazy, od nichž slibují si zemědělci, že pomohou zastavit činnost nemilého škůdce.