Slovácké hody s právem

Slovácké hody s právem

 

Historie

Hody jsou lidové slavnosti a svým původem navazují na pohanské slavnosti dávných Slovanů, na slavnosti podzimního slunovratu. V dnešní době však už nemají svou původní podobu. Ta se měnila po dlouhá staletí a málo bychom poznali i z původního obsahu, z příčin, které vedly ke vzniku hodů.
Některé prvky těchto lidových slavností však napovídají, co vedlo naše předky k tomu, aby slavnosti podzimního slunovratu světili. Byla to radost dávného zemědělce, kterou vyjadřoval nad štědrou podzimní přírodou, byla to krása nad dozrávajícími plody ovocných stromů a vinné révy, byl to dobrý pocit nad sklizeným obilím. Zemědělec právem viděl v této štědrosti výsledek své celoroční namáhavé práce. Věděl, že mu práce končí a pole spustnou, a proto, než přijde bílá Morena, ukončí hospodářský rok tím, že projeví radost nad těmito dary. Tedy vidíme, že příčiny vzniku jsou docela prosté a jistě pradávné. Tyto slavnosti byly i v minulosti v našich zemích velmi rozšířeny.
Ve středověku v době rekatolisace církev nemohla tento pohanský zvyk lidu zakázat, a proto mu dala jiný význam. Hody se začaly slavit na počest světce, který byl patronem v obci, a jemuž byl zasvěcen místní kostel. To ovšem mělo za následek, že se hody světily po celý rok a navíc ještě na podzim, což velmi vadilo další vyvíjející se společnosti. Proto dochází k tomu, že císař Josef II. ruší takto zavedené hody, a stanoví slavit hody jen na podzim, jež jsou zvány "hody císařskými". Od těchto dob se hodám svěceným na počest patrona obce říká „hodky“ nebo „půť“, a hlavním na podzim "hody".

 

Současnost

Slovácké hody s právem v Popovicích se konají vždy první říjnový víkend. V sobotu se chasa sejde u horního kříže a za vyhrávání muziky obchází domy předem zvolených stárků a stárkyň a žádá oficiálně rodiče o dovolení. Celý průvod v čele se stárky jde požádat na obecní úřad o hodové právo. Starosta obce chase právo předá společně s ponaučením, jak se mají chovat a také jak právo chránit a na zábavě si udržet pořádek. Poté se všichni přemístí do kulturního domu, kde probíhá až do časných ranních hodin hodová zábava. Součástí večerního programu je také sólo pro stárky a jejich rodiče, různé taneční hry, ale hlavně hodové pásmo, které chasa nacvičuje dlouho před hodama a bývá na vysoké úrovni. V neděli se chasa v krojích zúčastní sváteční mše a odpoledne se už ve volnějším stylu koná vození berana - chasa obchází opět s muzikou celou vesnici a zve všechny občany na hodové dozvuky, které se většinou konají za 14 dnů. Bývá zvykem, že dozvuky jsou ve znamení převleků - děvčata přijdou převlečená za chlapce a kluky uvidíte v ženských krojích nebo plesových šatech. Pro místní občany jsou hody velkým svátkem a pro návštěvníky nádherným kulturním zážitkem.
 

Fotografie z akci viz. fotogalerie.